Trénovací místnost

First topic message reminder :

Velmi strohá a prostá místnost. Celá tahle velká místnost se dělí na několik částí. První, hned u dveří je tzv. část pro rozcvičení. Jsou zde různé kožešiny pro cviky na zemi. Žebřiny a závaží, se kterými lze zapracovat na svalstvu. Další část je o něco dále a zde jsou podivné návleky na ruce a nohy. Navíc jsou zde i trénovací panáci, tedy spíše pytle vycpané slámou a pískem. Tahle část slouží k boji na blízko, učení sebeobrany a všeho, co nějak souvisí s bojem na blízku.
A konečně poslední část je více specializovaná na schopnosti a tužší boj. Jsou tu dřevění a oceloví panáci, kteří vydrží téměř vše. Tudíž na nich lze zkoušet i své schopnosti, protože hlavně to je třeba.
Jsou zde i provazy pro cvičení ve vzduchu. Zem je celá pokrytá kožešinami, pod kterými je ještě malá vrstvička slámy, aby zmírnila případné pády.

Pousmiala som sa. "... Nemôžem ťuťa, mám lišiaka o ktorého sa starám a zima tam byť nemôže..." Rukou si pomaly prejde po bruchu. Kusnem si do pery, kŕče prestávajú ale potom sa znovu kopú na povrch. Zabúdam... padám... ako v tom sne...

Přesně tak...a jsem rád že tu je na lodi tak super společnost... řeknu s úšklebkem. Když jsem se tu objevil první den a potkal vás na palubě...měl jsem z vás strach...a respekt... řeknu a trochu zvážním...Ale teď vidím že jste super... řeknu a plácnu sebou do vody. Konečně se po dlouhé době cítím uvolněně.

Strach?, vyvalila jsem na Kaemona oči. To teda nechápu, proč, zazubila jsem se na něj a skočila po něm, abych ho potopila.

Zasmiala som sa na nich a potom som vyskočila aby som sa posadila hore a nechala ponorené vo vode len nohy. Strach... mala som ho aj ja... pamätám sa ako som sem prišla... ale odkiaľ som sem prišla? Prečo som sem prišla...? Strach... mala som a mám ho... ach, začínam mať depku... Prehrábnem si mokré vlasy a sledujem tých dvoch.

Co ty tam tak sedíš zpuchle?, otočila jsem se na Ellu a stříkla po ní vodou. Měla jsem chuť blbnout, ale věděla jsem, že trpí na bolesti, takže by asi nebylo nejlepší strhávat jí pod vodu a vůbec prudce s ní hýbat.

Nééé zavolám ale v tom skončí moje hlava pod vodou. eM měla opravdu páru. Avšak po chvíli jsem se vynořil a vyplivl vodu...Protože jsem se vždycky... v půlce věty si odkašlu a pokračuji...bál nových věcí...a lidí...nikdy jsem neměl talent na seznamování... řeknu s úsměvem a pak se otočím kde je Ell...Copak Ell děje se něco? zeptám se jí protože vypadá že není zrovna ve své kůži.

"Z-zpuchlo?" Zopakovala som po nej a kopla som nohami tak že som ich oboch ostriekala. Zasmiala som sa. "Nič.. nič sa nedeje som v poriadku!" Usmiala som sa potom.

No, tak zplihle... utrápeně, vysvětlovala jsem.

No, já se seznamuju ráda... čím víc lidí potkáš, tím líp si s z nich můžeš vybírat ty dobré a ty lepší, pousmála se a nechala Kaeho vydechnout a starat se o Ellu. Položila jsem se na záda a jen tak splývala. Čím víc lidí potkáš, tím větší je šance, že mezi nimi najdeš opravdové přátele

Možná máš pravdu, ale já jich potkal hodně a jen pár z nich byly ty praví...proto jsem měl možná vždycky strach z toho se seznamovat... řeknu a ušklíbnu se. Poté se rukama zapřu za okraj bazénu a natáhnu se ve vodě. Je je krásně příjemná.
---------
Umm musím končit budu tu možná ještě tak kolem půlnoci

Mávnem nad tým rukou a pousmejem sa. "To prejde..." Potom sa započúvam do toho čo povedala. "Ja som... nikdy z novými ľuďmi nevychádzala dobre... som až príliš utiahnutá... a mnohým sa to nepáči..." Poviem potom.

Mně se to páčí, usmála jsem se na Ellu. Jsi fajn. Jsi člověk, o němž je mi od začátku jasné, že se mu dá věřit. Že nejsi schopná zrady a úskoku. Jsi víc jako.. jako zvíře. Nemáš zkaženou mysl, nejsi lstivá a zlá. Lidi, lidi jsou strašně zlí. A schopní příšerných věcí, pravila jsem trochu zachmuřeně, ale pak jsem se zase usmála. Ty ne. Jestli mám za někoho bojovat, tak to bude za tebe a za lidi jako jsi ty. Za vás oba, dodala jsem a vzápětí jsem se musela usmát tomu, jak pateticky to vyznělo. Nicméně byla to největší pravda. Jen čistota srdce jako měla Ella a někteří další, dávala tomu všemu smysl. Jen pro to stálo za to bojovat a bude-li to třeba, i zemřít.

Pozrela som sa na eM. Sklonila som hlavu a prehrábla som si vlasy, rozpaky sa na mne dali vidieť. Zakňučala som porazene a schovala som si tvár do dlaní. "Ď-ďakujem... eM..." Poviem potom a ukážem tvár, utriem si slzy ktoré mi utiekli z očí. Pousmejem sa na eM a Kaemona. "Keď... keď som sa prvý krát objavila v prístave... a videla som ako sa zastávaš Kapitánky tak... tak som si povedala že oh táto osôbka bude... bude môj idol, chcem byť ako ona... silná, zábavná... chcem byť ako ty... pretože ty vieš povedať svoj názor... Lenže, lenže nešlo to a tak som si vždy myslela že sa ti motám do cesty ale... ale... som šťastná že môžem byť tu s tebou na tejto lodi eM... som šťastná... veľmi... ak, ak by nebolo teba a ostatných tak... myslím žeby som tu už nebola..." Poviem potom. Áno, mala som v pláne utiecť niekde ďaleko... byť líška niekde na ďalekej planéte v tomto vesmíre. Byť niekto iný a pritom ten istý ale... nestalo sa tak. "A ty Kae... ty si tiež človek pre ktorého som to neurobila... som rada že Vás tu oboch mám... som rada že som tu... a-a budem pomáhať ako najlepšie viem... budem sa snažiť....." Ani neviem čo som to hovorila ale, mala som divné pocity. "Chcem ísť na tú loď ktorú napadli..." Poviem potom.

Ale ty jsi blázen, řekla jsem láskyplně a doplavala blíž k Elle. Já přece nejsem žádný idol. To, že mám prořízlou pusu, ze mě nedělá hrdinu. Spíš jen neumím držet jazyk za zuby a plácám, co mi slina na jazyk přinese, ušklíbla jsem se. A silná? Máš vůbec představu, jak se pořád třesu před každou nenadálou situací? Tam, kde to znám, tam jsem jako doma, tam se nebojím. Ale dej mě do situace, s níž jsem se ještě nesetkala, a sesypu se ti jako domeček z karet. Když jsme měli odejít do přístavu, Berenika mi jasně řekla, že máme jít čtyři. Já a Kae plus dva z Destiny. Jenže z Destiny jsme měli jenom jednoho. Druhý, který měl jít s námi, nás nechal na holičkách. Nikdo jiný ovšem nebyl po ruce. Dokážeš si představit, jak jsem byla vyděšená? Nevěděla jsem, co mám dělat. Čekat celý den nebo dva, než se někdo vypotácí z kajuty, nebo porušit příkazy a jít ve třech? Jen taková pitomost a mně to totálně rozhodilo. Seděla jsem tam snad několik minut na chodbě a nevěděla, co mám dělat. To že je tvá představa idolu? No to potěš pánbůh, snažila jsem se jí to rozmluvit.

A nemluv mi o nebytí. Nechápu, proč se pořád tak podceňuješ. Jsi úžasná, jsi zábavná, roztomilá, no jen se na sebe podívej, jsi kus ženský, zasmála jsem se a poukázala na fakt, že krom toho všeho taky vůbec nevypadá špatně.

S tou lodí nevím. Nelíbí se mi, že bychom tam měli chodit. Ale dokud se náš drahý kapitán nevzbudí z mrákot nebo co to kde vyvádí, nemá smysl o tom diskutovat. , pokrčila jsem rameny. Skutečně tu nebylo moc co říct. Ten, s kým jsme o tom potřebovali mluvit, tu nebyl. Jakékoli debaty by tu tedy byly zbytečné.

Pokrútila som hlavou a usmiala som sa. "Lenže ty si proste eM, k tebe to patrí... a verím že pokiaľ by k tomu prišlo zachovala by si sa správne.... verím ti a ak by k tomu došlo tak by som ti zverila svoj život..." Usmejem sa znova. "Ty si fuoco tejto posádky! Byť na kapitánovom mieste, si moja pravá ruka a Matt by bol ľavá. On je zasa forte našej posádky...." Dodám potom. "Podceňujem? Len hovorím pravdu..." Usmejem sa znova. "Ale, čo ak ich tam teraz niečo ohrozuje? Ak by sme boli v nebezpečenstve tak verím tomu žeby sa nám niekto rozhodol prísť na pomoc... a lodí je neúrekom... vieš koľko súradníc Eserath našiel? 5 Kníh!" Poviem zaujato.

Fuoco?, optala jsem se, protože ten pojem jsem neznala. No ale kapitánka bys byla parádní, usmála jsem se té představě. Pokud vím, ta zpráva přišla už před několika dny. Nevěřím tomu, že by tam ještě bylo možné něčemu pomoct. Záleží ovšem na tom, co se jim stalo. Pokud je napadly stíny, pak už je záležitost vyřešená. Buď je porazili a jsou v pořádku - ovšem pak by zajisté poslali další zprávu, že pomoci již není třeba - a nebo stíny vyhrály. V takovém případě mi přijde víc než bláznovské vydávat se tam a následovat jejich osud, vyslovila jsem svůj názor.

Informace o dalších lodích mě nicméně velmi zaujala. Tolik lodí... to je celá flotila, ne, několik flotil. S takovou silou, pokud každá z nich hostuje alespoň dvacet snílků se schopnostmi... pak náš marný boj možná nemusel být tak marný. Pak možná byla naděje. Znovu se o mě opřel bojovný duch. A mozek mi začal pracovat na plné obrátky. Co tam asi mohlo být za lidi? Jaké měli schopnosti? Jací jsou? Může tam být někdo se schopnostmi jako máme my? Nebo jsou ty schopnosti naprosto unikátní? Nesmysl, tahle loď už hostovala nejméně jednoho fénixe. Fénixe, který stejně jako já hledal odpovědi v tlusté knize z knihovny, a nejspíš právě přitom vzplanul a knihu opálil. Té představě jsem se musela usmát. Kdepak, docela jistě jsem nebyla jediná svého druhu. Ta myšlenka mě nadchla.

"Si náš oheň..." Usmejem sa na ňu. "Parádna? Nie nebola, schovávala by som sa v kancelárií a nevyliezla by som z nej dovtedy pokiaľ by sa za mňa nenašla náhrada...." Poviem zo smiechom. "Pravda... ale aj tak, loď nemôže dlho zostať bez kapitána... ono... tieto lode majú dušu... a pokiaľ sa z niekym nespojí... môže zomrieť. To si myslím.... a nechcem aby kvôli rozmaru zomrela loď... pokiaľ sa tam dá niečo zachrániť, mali by sme tam ísť... pochybujem že tiene budú okupovať prázdnu loď... nechajú ju tak hneď potom čo sa zbavia posádky...." Poviem potom. Pred očami sa mi vynoril ten sen, pád do smradľavého zúfalstva. Do temnoty. "Možno by sme vďaka tomu spoznali iných ľudí... niekoho ako mi... možno by si spoznala fénixa z ktorým by si sa učila ovládať svoju silu..." Pozriem sa na eM a usmejem sa. "Našli by sme nových ľudí ako mi... a mohli by byť z úplne inej doby než mi..." Prehrábnem si vlasy.

Ta představa je lákavá, usmála jsem se a v očích mi běhaly plamínky. Ale jak jsem řekla Mattovi, nemyslím si, že bychom byli v pozici, abychom mohli někomu nabízet pomoc. A stojím si za tím, co jsem řekla. Nemyslím, že je dobrý nápad se tam vydávat, uzavřela jsem to. Stíny by prázdnou loď neokupovaly. Ale ti, kdo jim veleli a řídili je, měli víc mozku v hlavě. Pokud věděli, že loď vyslala sos signál, každý průměrný bad guy by z toho vyvodil, že stačí počkat a dost možná si to někdo přijde prověřit. Udělala jsem ještě pár temp, ale na rukou se mi začaly tvořit varhánky.

Uf, už jsem tu nějak dlouho. A začínám mít hlad. Co vy dva?, vyšplhala jsem se na okraj bazénu a přešla jsem k nejbližšímu lehátku pro osušku, jíž jsem si začala sušit vlasy. Půjdu to něčím zajíst, dodala jsem a šla se převléct. Za malou chvilku jsem se už vynořila z šatny oblečená v šortky a tričko. Kdyby něco, tak že nic, prohodila jsem svou oblíbenou hlášku a zmizela ve dveřích.

(přesun)

Pousmiala som sa a zamávala som jej. "Idem sa pozrieť na lišiaka... Papa Kae... zajtra sa uvidíme..." Usmejem sa a odkráčam do šatní, prezlečiem sa a zmiznem rýchlym krokom do svojej kajuty.
(Presun)

Poděkoval jsem Ell za důvěru a pak se zaposlouchal do jejich rozhovoru neměl jsem co jim do toho skákat tak jsem si tam okolo nich plaval a muselo to vypadat velice komicky. Poté mě obě opustily. Zamávám na ně a ještě chvíli plavu. Pak vylezu ven, a má kůže vypadá jako bych byl starej dědek. Vejdu do šatny a shodím se sebe plavky. Osprchuji se abych ze sebe smyl chlor. Obléknu se a vydám se spát. Po dnešku se těším. (přesun)

Vešel jsem do tréninkové místnosti. Chvíli jsem přemýšlel nad bazénem ale pak jsem to zavrhl, musím trénovat. Rozvrhl si práci na všech strojích + kliky + běh a dával si krátké série ale rychle po sobě.

Zastavil jsem se v půlce jedné ze sérií na nohy a posadil se. Insignie mi dávala jasně najevo že zde být nemám že mě čekají jinde. Rychle jsem si šel dát sprchu k bazénu. Poté jsem se oblékl zpět do normálního oblečení a vydal se tam kam mě Insignie vedla. (přesun)

Keď už som mal kúpania dosť, pomaly som opustil bazén. Urobil som to veľmi jednoducho. Vyšiel som von rebríkom. Keď som prešiel do šatne, dal som zo seba dolu tie kraťasy a prevesil ich niekam na vešiak. Pravdepodobne ich loď aj tak niekam odprace, presne ako tie z minula. Chvíľku som hľadal uterák, ktorým by som sa osušil... napokon som ho našiel a utrel sa ním.
Keď som bol suchý, prišiel som ku skrinke, kde som si odložil svoje veci. Obliekol som sa, dal si šľapky a pomalým krokom som napokon opustil šatne. Prešiel som okolo bazéna až som napokon vyšiel do haly. Napravil som si meč na chrbte, a halou prešiel. Otvoril som dvere na chodbu a vstúpil na ňu.
(presun)