Jídelna

Předmět: Jídelna Tue Jan 17, 2012 1:52 pm

First topic message reminder :

Zdálo se, že loď poskytovala svým obyvatelům místnosti přesně podle toho, jak je potřebovali. Proto když měl například snílek hlad, velice snadno ho svými spletitými chodbami navedla přesně tam, kam bylo třeba - do jídelny.

Jídelnou byla nevelká místnost s několika dlouhými stoly vyrovnanými vedle sebe. Zařízena byla velmi prostě, to nejhlavnější v ní bylo veliké magické okno s výhledem, který se měnil podle toho, jaká byla zrovna denní doba. K snídani jste se například mohli dívat na výhled na oceán, nad nímž právě svítá a kde dovádí racci, při večeři vás pak okouzloval pohled na tmou zahalený deštný prales, a byli-li jste dostatečně potichu, mohli jste slyšet i jeho tajemné zvuky, cvrkot cvrčků a pokřikování opic.

Kromě tohoto magického okna tu nebylo moc na co koukat. Bylo tu především hodně zeleně, rostlin v překrásně zdobených květináčích, a na stěnách obrazy, které se často měnily a mnohdy obsahovaly různá vepsaná poučení a rčení.

Na stěně hned vedle okna visel rozměrný, jakýmsi pradávným písmem popsaný pergamen - jídelní lístek. Na něm si snílek mohl zvolit z množství lahodných pokrmů ten, na který měl právě největší chuť, a pro objednávku pak stačilo posadit se ke stolu a pomyslet na svou volbu. Vybraná dobrota se pak objevila přímo před snílkem a ten si mohl dobře pochutnat. Právě tak nádobí se obvykle samo odklízelo poté, co je snílek vyprázdnil. Jen někdy, například chtěla-li vás loď poškádlit nebo potrestat za přestupek proti lodnímu řádu, se nádobí neodklidilo a na stěně se objevil plechový dřez, kde jste se o svůj nepořádek museli postarat klasicky postaru, bez použití magie.

Jídelna často platila za druhou společenskou místnost. Snílci byli sice obvykle natolik zabráni do jídla, že neměli mnoho času u něj mluvit, a židle tu nebyly tak pohodlné, přesto se ale i tady daly řešit různé problémy, občas tu někdo i po jídle zůstal sedět třeba s knihou nebo se omámený postavil k oknu a nechal svou fantazii putovat kdesi po pouštích a oázách nebo po deltách ohromných řek, na jejichž vodopády se právě díval...

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 4:07 pm

"Ehm... děkuji..." Řekl jsem a malinko se pousmál. Převzal jsem si ubrousky a začala se s nimi, alespoň trochu utírat. Proto jsem také asi chvíli nevnímal...
"No... nějaké věci a ta mastička by se hodila, ale... ehm... masáž... no..." Ten její pohled byl tak nevinný a ta starost najednou... dost jsem to nechápal... Jaj... jak se na ni někdo pak má zlobit safra...
Ty její psí oči a prostě celkový pohled... Jen jsem si nakonec jemně povzdechl..."Tak jo teda... díky..." Už jsem dál naodporoval a jen se na ni tak hřejivě a příjemně usmál....

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 4:10 pm

Zvednu obočí.
Kapitánka lodi? Paráda. Teď jsem si to tu asi pěkně zavařila.
Nejsem schopná slova, takže se na ni jenom omluvně podívám.
Máte tu moc pohodlná lana. Nejlepší, na kterých jsem kdy spala. Fakt. S uměle vytvořeným úsměvem se na ni podívám a snažím se to ještě nějak spravit.
To máš marný holka... Znovu si promnu spánky s vírou, že zmlkne. Snad.
Konkrétně jeden hlas. Pousměji se. Nejspíš jsem ale jenom schizofrenní. Není to to nejhorší, co by mě mohlo potkat. Jen je to občas pěkně otravné.
Nevěřícně pohlédnu směrem k tomu klukovi a pak zpátky k Berenice. Takže tady je i ošetřovna? A má to několik pater? nevěřícně mi mírně klesne brada. Takže je toho mnohem víc, co jsem nevěděla. A taky spousta pater, kde jsem se zatím neztratila. Paráda. Další místa, kde můžu zabloudit.

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 4:14 pm

"A proč že spíš na lanech?" rozesmála mě.
"Destiny stačí požádat a ona tě sama provede lodí. Nezabloudíš, protože tě povede. A když si to budeš přát, místo lan ti v kajutě vytvoří pohodlnou postel."
Její další řeč mě zaujala.
"Zajímavé... Takže hlas.. Jeden... Neřekla bych schizofrenní, ale zjevně to bude tvá schopnost. A vypadá zajímavě. Takové dva v jednom," nervózně jsem si odhrnula vlasy z obličeje a pootočila se na Akihira.
"Výborně, tak stačí říct," šibalsky jsem na něj mrkla. "A můžeme vyrazit. Musím si pohlídat, že si opravdu lehneš, ne?"

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 4:22 pm

Je jsem si znovu tak povzdechl."Tak jo, tak jo... nechám to na tobě." Sklonil jsem hlavu a tak kapitulačně pustil ramena k zemi.
Tohle fakt nemělo cenu. Člověk se snažil být zlý nebo naštvaný a ty holky mu to takhle úplně ničili. Hlavně teda teď kapitánka. Ach... proč ne... to fakt toto nejde... Pomalu jsem se postavil a ještě se pousmál znovu na tu dívku. Jen jsem se připravil na odchod...

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 4:23 pm

Pousmála jsem se. Teď už nespím na lanech. Objevila jsem úúúžasný pokoj s mojí jmenovkou. Zarazím se. Teda doufám, že je můj. Ale asi jo.
Snažím se v hlavě spočítat jak dlouho jsem na lodi, ale nedaří se mi to, takže všechno zaobalím do fráze.
Než jsem k němu trefila, pospávala jsem na stočených lanech. Pokrčím rameny. Nebo na složených pytlích. Podle toho, co jsem našla.
Nervózně se podívám do země. Nejspíš jsem ještě nedošla na to, jak s lodí komunikovat. Když nepočítám tohle úžasné jídlo. S úsměvem ukážu na poslední kousek štrůdlu, co mi zbývá na talířku.
Schopnost? Tázavě jsem se podívala na kapitánku.
Nepřišla jsem o nějaký průvodní kurz? Nebyly tu nějaké hodiny vysvětlování, jak to tady chodím? Jsem tu vůbec správně?
Jsi tu dobře.
Prudce zavřu oči a snažím se tvářit, že jsem hlas vůbec neslyšela. Jsme jenom schizofrenní. A každá nemoc se dá přece nějak léčit.
Z rozhovoru těch dvou jsem pochopila, že každou chvíli odejdou. Nezúčastněně jsem pohlédla do téměř prázdného talíře. Takže dneska se nic nedozvím. Ale to je jedno. Když jsem tu přežila doteď... Posmutněle se pousměji a sním poslední kousek buchty.

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 4:27 pm

"Jej, až mě překvapuje, že jsi doteď nikoho nepotkala..." zamyšleně jsem skousla spodní ret. "A ano, jistěže je to tvá kajuta."
"Co se schopností týče, postupem času po příchodu na loď každý získá určitou schopnost vlastní jeho povaze. Mám pocit, že tohle bude tvou schopností. Je to fascinující, i když to pro tebe musí být zpočátku značně nepříjemné. Věřím, že svou schopnost brzy ovládneš."
Když jsem si všimla, že se Akihiro postavil, učinila jsem totéž.
"Takže... Stavím se pro tu mastičku a oblečení a ty bys na mě mohl počkat... Ve své nebo mé kajutě, vyber si."

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 4:31 pm

Jemně jsem přikývl a jen tak jakoby zapřemýšlel."No... svou kajutu jsem ani nenavštívil ještě. Ehm... tedy jestli nějakou mám. Nechám to tedy na později, jestli ti to nevadí. Klidně můžeme jít do té tvé..." Usmál jsem se a zkoušel si představit, jak asi by měla vypadat. To jsem však po chvíli vzdal a jen čekal, co kapitánka na to...

(Nestíhám! xD Rodiče! xD A nechce se mi teď tvořit! xD)

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 4:37 pm

"Skvěle. Má kajuta je hned za pracovnou, kterou jistě najdeš. Destiny tě k ní zavede." pousmála jsem se.
"Uvidíme se tedy tam." dodala jsem ještě.
"A my zase někdy na lodi," tentokrát jsem byla otočená k Opti Mystique.
Pak už jsem se vydala směrem k ošetřovně pro mast.

(Já teď půjdu uklízet xD Takže tu budu až asi za hodinku xD Kdyžtak se bav a dokončíme to zítra. Kdyby mě sem dnes nepustili, ok?)

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 4:38 pm

(Jj.. taky teď nemůžu, pak napíšu xD)

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 4:40 pm

Dobře. Takže kajuta. Schopnost. Destiny. Mám svraštělé čelo a snažím se to všechno nějak pochopit a vstřebat.
A když je kapitánka, proč se tu se mnou vybavuje a neřídí loď?
Hlavou mi bleskne tahle šílená myšlenka, ale nemám odvahu na to, abych ji vyslovila na hlas, takže ji polknu a snažím se na to nemyslet.
Všechno je v pořádku. Určitě se neřídíme do záhuby...
Stejně mě to trochu rozhodilo a přililo to pomyslnou poslední kapku do poháru, který nejspíš každou chvíli přeteče.
Ehm. Omlouvám se. Asi už také půjdu.
A snad trefím...
Otočím se na kapitánku. Děkuji vám za pomoc. Už v tom mám menší zmatek. Pokusím se o úsměv a vydám se spolu s nimi k východu.
Od dveří ještě na oba dva mávnu. Vejdu ven na chodbu, zhluboka se vydechnu a zamířím si to někam do nitra lodi, snad směrem ke kajutám.

(Přesun.)

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 5:24 pm

Nejak som to všetko nestíhal, len som sa usmieval a prikyvoval."Ja som Pietrovič.....Rád vás všetkých spoznávam." poviem ale to už podstatná väčšina ľudí bola preč. Očami som si všetko prezeral. Podoprel hlavu obidvoma rukami a ani nepočúval, čo tam ľudia hovorili. Potom ma zase rozbolela hlava, zmenili sa mi farby oči, no osobne som to nespozoroval.

Pietrovičová myseľ:
Ách....ty! Nudím sa....prečo sa neozveš? Chceš aby som zomrel nudou? povedal Čierny Peter znudene, no predsa len mal vždy úsmev na tvári. Veď som tu, nemám teraz na teba čas.... povedal som s posmechom a čakal na jeho reakciu.
ČO?! Ty-ty-ty nemáš na mňa čas? Veď som to ja! Tvoja časť "duše". A ja ti mám potom pomáhať? Ty jeden! povedal nahnevane.
Ja som sa len smial a všetko som mu vysvetlil, že to bol vtip. Avšak vtedy bol trocha zarazený, no potom ma buchol do pleca a smial sa spoločne so mnou.

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 7:51 pm

Phate

Pobaveně jsem poslouchal rozhovory a vzpomněl jsem si na ty čtyři noci, které jsem spal venku, nemyl jsem se a tak. S úsměvem jsem to přešel a díval se na Pietroviče. Jeho víčka totiž vykazovala, že se mu děje něco v hlavě. Hej, Pietroviči! vyhrkl jsem. V pořádku? zeptal jsem se už klidněji.

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 8:03 pm

Vypadalo to, že jsem se tak trochu ztratila ve svých myšlenkách. Konek konců to s kalabasou v ruce nebylo zas tak nic neobvyklého a u mě teprve ne. Nebyla jsem si jistá, jestli Phate reagoval a rozhodla jsem se to neřešit. Zato jsem si ale byla jistá, že tu výrazně ubylo lidí. Protáhla jsem se a pomalu se rozhlédla po místnosti.
Vysílačky. Ach ano, krátko vlnné vysílačky. Musím najít Olafa.
Kousek ode mě se nacházel Phate a Pietrovič. Vycházkovým krokem jsem se vydala k nim.
"Ještě jednou zdravím, neviděli jste náhodou dneska Ola..." v tu chvíli můj pohled dospěl k Pietrovičovým očím.
"Ty máš každé oko jiné?" překvapeně jsem vyhrkla směrem k němu, překvapená, že jsem si toho nevšimla při našem prvním setkání.

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 8:14 pm

"Čo oči? Čo sa deje?!" spýtal som sa nechápavo. Vôbec som nemal poňatia, čo sa vlastne deje. Vedel som to, že ma bolí hlava. Čierny Peter stále kecal až ma z toho bolela viacej hlava. Pozrel som na nich svojimi očami a čakal, že mi to vysvetlia.

Pietrovičová myseľ:
Vyzerá to tak, že si každý už všimol tvojich schopností. To je fajn. Majú čas sa strachovať... zasmial sa Čierny Peter. Len som naňho nechápavo pozeral. ČO?! Prečo nemám vôbec šajnu, čo sa tu vlastne deje? Vysvetlíš mi to?! poviem smerom k nemu.
On sa len zasmeje a po chvíli povie: Všetko nasvedčuje tomu, že máš schopnosti. Meníš sa na mňa. Vlastne budeme dvaja vlastníci tvojho tela. Vlastne nášho. Máme obidvaja rovnaké právo. pousmeje sa.
Všetko si to s ním začnem vysvetľovať po chvíli sa znova ozve: Dobre, takže to bude tvoja schopnosť meniť sa na mňa. Chápeš? znovu sa pousmeje. Ja len prikývnem hlavou. No čo človek si schopnosť nevyberá.

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 8:20 pm

Zamyšleně jsem se na něj podívala.
"Ty o tom nevíš? Člověk by řekl, že by o takových věcech jeden měl vědět, ale na téhle lodi už se nedivím téměř ničemu," zakroutila jsem hlavou.
Což mi připomíná ty vysílačky, problesklo mi stejným objektem nacházejícím se na konci mého krku. Rychle jsem tu myšlenku zaplašila. Teď bylo potřeba prozkoumat tohle. Ukázala jsem na jedno Pietrovičovo oko.
"Tohle oko máš bílé."
Můj prst se pomalu přesunul tak, že ukazoval na druhé oko.
"A tohle černé."

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 8:24 pm

Oči? Tak toto sú moje schopnosti? pomyslím si a prekvapene na ňu pozerám."Takže mám inej farby oči? Viem čím to je....ale prečo práve oči?" poviem ešte viac prekvapene. Potom si prstami začnem chodiť okolo očí akoby som chcel nájsť rozdiel.

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 8:29 pm

Pozorovala jsem jeho chování.
"No, tak to ti vážně nepovím, proč zrovna oči," zakroutila jsem hlavou. Chvíli jsem vydržela mlčet, ale nakonec mi to nedalo.
"A čím to je?"
Znáte takové to dětské období, kdy se děti pořád jenom ptají, ptají a ptají a dokonale tím točí dospělé? No tak já jsem z něho nejspíš nikdy nevyrostla. Chtěla jsem prostě všechno pochopit.

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 8:36 pm

"Za to môže moja choroba. Je to schyzofrénia. Trpel som tým ešte tam na zemi. Myslel som, že tu nebude. Ale je to tak. Je to vždy so mnou. Je to môj verný spoločník aj keď ho niekedy beriem ako odpad a príťaž. Ale je to moja časť a bez neho by som bol odpad práve ja." poviem aj keď som vedel, že to nepochopia, no čo už. S tým som žil, že ma ľudia nedokážu pochopiť. No aj napriek tomu som sa usmial a čakal ako bude Neige reagovať. Po chvíli oči zmizli spoločne s bolesťou hlavy a mne sa uľavilo.

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 8:42 pm

Zamrkala jsem. Tak úplně jsem nechápala, to co řekl, ale pointu jsem pochytila. Byl schyzofrenik a tady se mu kvůli tomu začali měnit oči.
Takže schopnost, došlo mi. Ani mě to nějak příliš nezneklidňovalo. Zvykla jsem si, že se tu u lidí často projevují nějaké schopnosti. U mě se tak zatím nestalo. Pokrčila jsem rameny.
"No, proč ne, jsou tu různí lidé," řekla jsem jako odpověď jemu, ale spíše jako další navazující myšlenku na všechny předešlé.
"A jak se ti vlastně líbí na lodi?" došlo mi, že je tu vlastně v celku nový a tak jsem toho využila k taktickému ústupu z končin, o kterých se mu asi nehovořilo zrovna nejlíp.

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 8:46 pm

"Je to tu fajn.... ďakujem. Ale pochopím to ak sa so mnou nebudete chcieť baviť, ľudia ma opúšťajú a vždy budú. Preto ma to nijako neprekvapí. Ak chcete odísť, nech sa páči. Nebojte sa..." poviem trochu sklamane, no predsa len som sa usmial. Dával som im najavo, že sa nič nestane ak odídu. No nechcel som aby odišli. Takto to bolo vždy.

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 8:56 pm

Ta jeho reakce mě upřímě rozesmála.
"Ježiši to je toho! Tak jste dva no," rozhodila jsem rukama do vzduchu na znamení, že mi je to jedno.
"Jsou mnohem horší věci na světě, nežli rozdvojená osobnost," zkonstatovala jsem již s klidným úsměvem.
"Odešla bych, kdyby jsi mi řekl, že jsi masový vrah," pokračovala jsem směle ignorujíc to, že mi vykal, zatím co já mu tykám. Vykala jsem Olafovi, který byl starší a rozhodně o moc zkušenější než já. U něj jsem ale potřebu vykání necítila. Najednou jsem se zarazila.
"Teda doufám, že tvoje druhé já není masový vrah," tvářila jsem se více méně vážně, ale cukající koutky dávali tušit, že je to více méně vtip.

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 9:03 pm

Len som sa zasmial a poškrabal na hlave. S úsmevom som ďalej pokračoval."Nie tak to nie je...proste ľudia odsudzujú ani nevedia prečo." povedal som zamyslene nad spomienkami, keď som bol ešte na zemi. Znova som sa poškrabal na hlave.
(Ja som hovoril v množnom čísle lebo tam je aj Phate)

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 9:09 pm

Pokrčila jsem rameny.
"No, tak to je odvěký fakt. Lidé dělají snadno chybné závěry, kterých se pak mají tendence zuby nehty držet. Kdyby to tak nebylo, nemysleli by jsme si tvrdošíjně přes tisíc let, že země je ve skutečnosti placatá a slunce se točí okolo ní."
Na chvíli jsem se zarazila a malinko od něj poodstoupila, aby jsem si ho mohla prohlédnout celého najednou. Pak jsem jen spokojeně kývla hlavou.
"Fajn, vypadáto, že jsme z přibližně stejného století," zkonstatovala jsem spíše pro sebe. Tady si člověk nikdy nebyl tak úplně jistý.

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 9:12 pm

"Presne....." poviem do ticha. Zostávam ticho, nemal by som čo povedať, tak bolo lepšie byť radšej ticho. Len som sa znova poškrabal na hlave, trochu sa pousmial a tiež si ju prezeral."Asi to tak bude." poviem, lebo som počul čo povedala. Pousmial som sa ešte viac a znovu si ju prezeral pohľadom.

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 03, 2012 9:20 pm

Bylo tady ticho. Až příliš na někoho, kodo momentálně trpěl lehkými výčitkami, že nenašel Olafa a nepomohl mu s vysílačkami a na někoho, kdo měl pocit, že prostě "teď hned musí jít něco dělat". V mém případě to většinou znamenalo pokreslit aspoň pět papírů nákresy nějakých strojů/mechanismů a případně poté nějaký smontovat, ale tentokrát jsem kupodivu měla poněkud jiné tendence. Asi za to mohl ten včerejší rozhovor, kde jsem se dozvěděla spoustu novinek a teď jsem měla tak trochu pocit, že bych měla přece jen začít dělat aspoň něco málo i se svým tělem a nejen se svým mozkem. Zkrotila jsem poněkud svou nárazovou hyperaktivitu a usmála se na Pietroviče.
"Hmm... máš něco dneska v plánu?" nikdy není od věci položit tuhle otázku. Co kdyby dotyčný hodlal dělat něco zajímavého a nedej bože by vás mohl přibrat?

» Jídelna
» Jídelna a kavárna
» Přidaná místnost - jídelna