Jídelna

Předmět: Jídelna Tue Jan 17, 2012 1:52 pm

First topic message reminder :

Zdálo se, že loď poskytovala svým obyvatelům místnosti přesně podle toho, jak je potřebovali. Proto když měl například snílek hlad, velice snadno ho svými spletitými chodbami navedla přesně tam, kam bylo třeba - do jídelny.

Jídelnou byla nevelká místnost s několika dlouhými stoly vyrovnanými vedle sebe. Zařízena byla velmi prostě, to nejhlavnější v ní bylo veliké magické okno s výhledem, který se měnil podle toho, jaká byla zrovna denní doba. K snídani jste se například mohli dívat na výhled na oceán, nad nímž právě svítá a kde dovádí racci, při večeři vás pak okouzloval pohled na tmou zahalený deštný prales, a byli-li jste dostatečně potichu, mohli jste slyšet i jeho tajemné zvuky, cvrkot cvrčků a pokřikování opic.

Kromě tohoto magického okna tu nebylo moc na co koukat. Bylo tu především hodně zeleně, rostlin v překrásně zdobených květináčích, a na stěnách obrazy, které se často měnily a mnohdy obsahovaly různá vepsaná poučení a rčení.

Na stěně hned vedle okna visel rozměrný, jakýmsi pradávným písmem popsaný pergamen - jídelní lístek. Na něm si snílek mohl zvolit z množství lahodných pokrmů ten, na který měl právě největší chuť, a pro objednávku pak stačilo posadit se ke stolu a pomyslet na svou volbu. Vybraná dobrota se pak objevila přímo před snílkem a ten si mohl dobře pochutnat. Právě tak nádobí se obvykle samo odklízelo poté, co je snílek vyprázdnil. Jen někdy, například chtěla-li vás loď poškádlit nebo potrestat za přestupek proti lodnímu řádu, se nádobí neodklidilo a na stěně se objevil plechový dřez, kde jste se o svůj nepořádek museli postarat klasicky postaru, bez použití magie.

Jídelna často platila za druhou společenskou místnost. Snílci byli sice obvykle natolik zabráni do jídla, že neměli mnoho času u něj mluvit, a židle tu nebyly tak pohodlné, přesto se ale i tady daly řešit různé problémy, občas tu někdo i po jídle zůstal sedět třeba s knihou nebo se omámený postavil k oknu a nechal svou fantazii putovat kdesi po pouštích a oázách nebo po deltách ohromných řek, na jejichž vodopády se právě díval...

Předmět: Re: Jídelna Thu Feb 09, 2012 9:56 pm

Možno niečo v tých myšlienkach bude hovoriť to ale nebudem predsa len môže to byť výhoda ! Hmm ale čo si vymyslím ? A tak vlastne poviem že to je možno niečo iné ! Sakra ale tu sa dejú divné veci ... ale je to aj tak divné počuť 2 hlasy od tej istej osoby ... Pozeral som k nim ale chvíľu som vlastne nič nehovoril až po chvíľke som dodal ."No možno to ale bude aj niečo také čo mi pomôže nahliadnuť do vnútra človeka ! Alebo alebóó ! ja neviem ! "Hovoril som dosť presvedčivo čo mi dosť šlo ."Ako vlastne trvá než sa to prejavý ? Hneď ? "
Opýtal som sa ako dodatok a ešte som povedal ."Ehm ja by som tiež rád niečo ponúkal len potom ja tu akosi vlastne ani nič nemám . "Zistil som vlastne nakoniec . Hmm a dokonca tu za jedlo a tak nič nechcú ? To sa mi ale začína pozdávať ! Moja nálada bola naozaj dobrá aj keď som sa vlastne cítil šialene a akosi som ešte tomuto celému akosi neveril bral som to skôr ako sen z ktorého sa zobudím .

Anonymní

Místo není zač jen jedním oknem mrknu a usrknu kávy.
Hrnek s trochou kávy postavím na stůl,chopím se roury smotaných nákresu.
Jeden papír si vezmu,rozložím jej.
Uchopím jej do obou ruk a koukám do něj jak do novin.
Občas přes okraj mrknu na ostatní v jídelně,potom se zas věnuji výkresu.

Předmět: Re: Jídelna Thu Feb 09, 2012 10:02 pm

Těžko říct, pokrčila jsem rameny. U mě to bylo prakticky ihned, i když jsem tomu zpočátku nerozuměla, u někoho to trvá pár dní i týdnů. To uvidíš. O peníze se neboj, tady na lodi je nepotřebuješ, Destiny tě ráda pohostí a jsem si jistá, že si časem najde cestu, jak si to u tebe vybrat, usmála jsem se zase trochu záhadně. Byl to takový můj momentální nápad a měla jsem celkem živou vizi toho, jak za ni někde, někdy bojujeme na život a na smrt, jakožto "odplatu" za ta léta výborné péče. Docela komická představa. Ale ne až tak nereálná.

Peníze budeš potřebovat tak možná v přístavu, a to by tě měla obdarovat Berenika. Když jsme tam byli prvně, všem nám dala po sáčku..., začala jsem hrabat po kapsách a v té tajné, schované, jsem ten váček našla. Jsou v něm takové různé kamínky a blbůstky, no ale zatím jsem neměla příležitost zeptat se na jejich hodnotu, takže vlastně ani nevím, kolik nám dala, pokrčila jsem zase rameny.

Předmět: Re: Jídelna Thu Feb 09, 2012 10:09 pm

"Nerozumiem tomu takto všetkému určite potom niečo popletiem časom ale zatiaľ teda všetko chápem ! A táto loď asi je veľká že ? Čože tu vlastne všetko je a tá kapitánka kde sa na ňu dá keby tak naraziť ?"Mal by som sa vyhýbať nadriadeným a tak nikdy som nemal dobré vzťahy z autoritami ja som slušný ale keď niekedy to nejde inak ... Pomyslel som si a nejaké tie obrazy myšlienok sa mi stále ukazovali .Neviem ako toto využijem ešte ale vlastne ja som spokojný a nechcem sa zobudíť ! Nakoniec som ale dodal. "A ako často sa vlastne zastavuje v tých .. prístavoch ? No a inak prepáčte ak mám veľa otázok alebo moc kecám niekedy mi to proste veľa melie neviem ako to potom zastaviť .... ale rád vyzvedám no ." Nevinne som sa usmial .

Anonymní

Ještě chvíli jsem hleděl do nákresů...pak jsem je sroloval do úhledné roury.
Dorazil jsem šálek kávy,po chvilce hrnek zmizel.
"Mělo by se najít tady slečně nějaké ubytování" prohlásím nahlas a podívám se na osůbku které jsem daroval toast.

"Neměla by spát v jídelně" dodám.
Začnu si mnout bradu,přemýšlím.

Předmět: Re: Jídelna Thu Feb 09, 2012 10:18 pm

Hm, to je otázka, já ji sama hledám už dva dny, podrbala jsem se za uchem. "Hledám" nebylo úplně přesné slovo vzhledem k tomu, že jsem ty dva dny v podstatě zaspala, ale byl fakt, že jsem byla připravena vyrazit s ní do přístavu, jakmile ji potkám a ona zavelí. Měla jsem ostatně zato, že to bude jen krátký výlet tam a zpět, nečekala jsem, že se na Destiny zdržím tak dlouho. Nebylo mi to vysloveně nemilé, přesto jsem nějak cítila, že sem už nepatřím a že bych se měla vrátit na Insignii. Nevím, možná to bylo další kouzlo těch lodí. Že k sobě lidi nějak poutaly.

Lodi jsou určitě velké. Destiny má přirozeně krásnou palubu, kde se můžeš kochat výhledem, přešla jsem do tónu turistické průvodkyně,je tu pěkný taneční sál s klavírem, další klavír a spousta dalších zábavy je ve společenské místnosti, je tu poměrně obsažná knihovna, tréninková místnost, ošetřovna... , vypočítávala jsem. A pak samozřejmě část lodi je vyhrazena kajutám posádky - snílků. Taky tu svou brzo najdeš. Většinou stačí na to pomyslet a loď tě dovede.

V přístavu jsme zatím byli jednou a nedopadlo to nejslavněji, museli jsme odtamtud odejít dřív... není to nejbezpečnější místo... no a teď se tam chystáme podruhé. Já, kapitánka, můj kamarád z Insignie a snad ještě někdo odsud, nevím. Vůbec se neomlouvej, to je úplně normální. Když budu vědět, ráda pomůžu, usmála jsem se na odpověď, načež jsem si pořádně zívla, protože na mě už zase šlo spaní.

Na věc ohledně ubytování slečny mě napadla nejjednodušší věc:No, tady rozhodně spát nemusí. Destiny má spoustu volných pokojů, které se přizpůsobí potřebám člověka. Sama v jednom takovém trávím poslední noci, protože moje kajuta už tu jaksi není...., zasnila jsem se a přepadla mě nostalgie. Má stará krásná kajuta...

Předmět: Re: Jídelna Thu Feb 09, 2012 10:21 pm

Zo snahy vychutnať si každičkú jednu darovanú omrvinku ma vyrušila až ďalšia poznámka, smerovaná zjavne čiastočne i mne. Nemala som však toľko drzosti, prehovoriť s plnými ústami, preto som sa to pokúsila čo najskôr zapiť kávou.
"To nebude nutné," poznamenala som už s prázdnymi ústami.
"Narozdiel od ostatných som schopná vyspať sa absolútne kdekoľvek, za akýchkoľvek podmienok. Nepreháňajte to s tou starostlivosťou. Ak to totiž neviete, nie som jednou z vás a nikdy nebudem. Na prípadný rozkaz z vyšších okruhov vám môžem prakticky kedykoľvek vraziť nôž do chrbta," oboznámila som ich s pochopiteľnou skutočnosťou.

Anonymní

"Starosti.." zatvářím se prazvláštně.
"Nůž do zad" usměji se a narovnám se,následuje protáhnutí,až to lupne.
"Každý tam jednou musí" podivně se usměji.

"Kajut jsou tu mraky,tak není problém si nějakou najít...lepší než spát na zemi,židli,stole a podobně" poznamenám a zívnu.

Předmět: Re: Jídelna Thu Feb 09, 2012 10:30 pm

Ok, však tě nenutíme, poznamenala jsem prostě k podivné blondýnce. Na její poznámku mě napadla tisíc a jedna otázka, ale byla jsem příliš unavená než abych se pouštěla do takových debat, navíc jsem měla pocit, že Berenika by neocenila, kdybychom tu rozdmýchávali spory, a tak jsem to radši spolkla spolu s posledním douškem své večerní kávy. Hrnek se přede mnou rozplynul, tak jsem lodi poděkovala a protáhla se. No nic, lidi - zarazila jsem se. Bylo to děvče vůbec člověk? Já to balím. Snad se ještě potkáme, než mě zase "odvelí" domů, usmála jsem se především na Pala. Sympatický klučina, skoro se mi nechtělo vstávat od zdárně započaté konverzace, ale bylo to silnější než já. Dobrou, rozloučila jsem se a šla spát.

(přesun)

Předmět: Re: Jídelna Thu Feb 09, 2012 10:37 pm

Na jej pozdrav som už nijak nereagovala. Naopak tentokrát moju pozornosť upútala odpoveď Olafa.
"Prítomnosť na tejto lodi mi nerobí dva krát dobre. Nemám dostatok síl, ani odvahy, potulovať sa tu s úmyslom vyhľadávať prázdnu kajutu. Tá vaša loď, Destiny, ma zjavne nemá veľmi v láske, preto by som ju len veľmi nerada dráždila," pokúsila som sa o čo najzrozumiteľnejšie vysvetlenie, oprúc sa popritom o operadlo stoličky.
"Nepoznáte ma, nič o mne neviete. Hoc sme momentálne v spojenectve, donedávna sme boli nepriateľmi. Ďakujem vám za pohostinnosť, ale naozaj sa o mňa nemusíte starať."

Anonymní

"Dobrou" odvětím odcházející dívce.

"Chápu teď spojenec příští okamžik možná nepřítel,byl jsem v armádě" řeknu s úsměvem
"A nebojte se,vnucovat se nebudeme" dodám.
"Jestli mě omluvíte,také se odeberu do své kajuty" postavím se na nohy,zasunu židli.
Seberu si výkresy,které ještě pečlivě sroluji.
"Dobrou noc" řeknu a pomalým krokem odcházím.

(přesun)

Předmět: Re: Jídelna Thu Feb 09, 2012 10:56 pm

Na jeho odchod som zasa raz iba odkývla, usmerňujúc tak svoj pohľad na už dopitú šálku kávy a omrvinky na stole. Hoc som miestami mohla pôsobiť podráždene, predsa len som bola za ich starostlivosť vďačná, akurát mi to prišlo miestami ako niečo nové. V našom svete sa totiž nikto o nikoho cudzieho nestará, ba dokonca nás nočné mory zahnali až do takého extrému, že našu situáciu už viac nerieši absolútne nik. Dokonca i malé deti považujú za absolútne bežné, vidieť po uliciach rozhádzané telá hladujúcich, alebo napadnutých nešťastníkov v bezvedomí. Skutočne veľmi zlá doba a niečo v mojom vnútri akoby nemohlo odpustiť prítomným na palube, že si tu iba tak priam v prepichu, nerušení okolím, vo vlastnom, vysnívanom svete, prakticky v porovnaní s ostatnými takmer bezstarostne žijú. Preto slová ako starostlivosť, ochota, či priateľstvo, pre mňa boli neznámymi pojmami.

Předmět: Re: Jídelna Thu Feb 09, 2012 11:30 pm

Phate

Celou dobu jsem seděl v koutku s bratrem a popíjeli jsme medovinu. Až když tam zůstala jen jakási slečna, "vylezli" jsme ze stínu k nějakému prostřednímu stolu a já se na ni usmál. Slečno! Pojďte si dát s námi! zvolal jsem a nadzvedl korbel. Thor, můj idiotský bratr, se usmál a se zuby jak talířky zaburácel: No jasně! CHlastačku jako je tahle už nezažiješ, děvče!

//Effettualita podle mého vidí jak Thora, tak mě ve své pravé podobě (resp. vidí u mě průsvitné rozy a trochu zjizvenější tvář)

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 10, 2012 1:56 am

Hoc som sa nejaký ten čas pokúšala spať, po chvíli mi nedalo neobhliadnuť sa za miestom, odkiaľ sa ku mne ozvali ich hlasy. Pri pohľade na Phata som ostala mierne zaskočená, ba čo viac, chytro som siahla do druhého vrecka na bunde s úmyslom odtiaľ niečo vytiahnuť. Po chvíli som sa však rozpamätala.
Zvláštne, hoc pripomínajú monštrá, necítiť z nich to čo z nočných mor. Aký neobvyklý úkaz, dokonca ani my, Effettualita, nemáme záznamy o existencii iných démonov, než sú nočné mory. Hoc ja sama nemám čo hovoriť, keďže som sama o sebe zrúda, potom, ako som zhodnotila, že hoci to vyzerá tak ako to vyzerá, nejde o nič nebezpečné, pustila som držaný objekt a zamerala svoju pozornosť zasa raz na kufrík.
"Nepijem," odbila som jeho návrh stručne, jedným jediným slovom.

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 10, 2012 5:46 am

Ako tamtá odišla v tedy som jej z menším úsmevom odzdravil a tiež som sa rozlúčil zo ostatnými šiel som spať ? Kdeže ! Mňa spanie vôbec nelákala chcel som tu toho čo najviac preskúmať . V tom som ako odchádzal zasa čul ako keby to dievča hovorilo no to boli asi jej myšlienky .´Sakra ja si stále myslím že mi skôr haraší ... ale prečo by mala byť vlastne monštrum ? A čo sú tie nočné mory ? No aspoň viem na čo sa opýtať veď nočné mory sú vlastne neškodné nie stačí sa prebudiť ... Pomyslel som si a ako som mieril preč chvostom som kýval zo strany na stranu . Ak mám ja schopnosť z myšlienkami čo sa mi nezdá lebo už ma z toho aj hlava bolí , tak musím nájsť tú kapitánku ? Bude lepšie len keď ju nájdem uvidím ako vyzerá alebo ako z niekým konverzuje a potom sa vyparím ! Nemám rád autority ! Pomyslím si zasa a zmizol som už úplne z miestnosti .
(presun)

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 10, 2012 11:36 am

Hladově a trochu udýchaně jsem vpadla do jídelny a shledala, že divná blondýnka (budu pro ni muset vymyslet přezdívku... hmmm, Bělka?) tu pořád ještě je, což nebylo zase takové překvapení. Asi se prostě odteď stala stálou součástí inventáře jídelny. Taky tu ovšem byl Phate, a tak jsem je oba pozdravila. Ji trochu formálněji, protože se to k ní tak nějak hodilo, jeho s upřímnějším úsměvem.

Pak jsem se ztěžka posadila a objednala si džus a rizoto, pokud to bude možné, protože jsem měla příšerný hlad a motala se mi hlava. Destiny mi vyhověla, ovšem porce se zdála být o hodně menší, než kolik bych si byla ráda naložila. Zdálo se, že problémy se zásobováním se skutečně začínaly projevovat. Napadlo mě, kde asi vězí Berenika a na co že čekáme. Když jsem tu porcičku hladově shltala, bylo mi jasné, že máme nejvyšší čas jít.

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 10, 2012 11:52 am

Na jej pozdrav som zasa len bezslovne prikývla, prebudiac sa tak zo svojho krehkého spánku, ak sa to tak dá vôbec označiť.
"Hm-hm-hmm," začala som si po chvíli tichého sedenia veľmi ticho a vzhľadom na priestrannosť miestnosti takmer nebadateľne pospevovať zvláštnu melódiu, nevedno prečo. Bez rozkazov som si nedovolila vykonávať akúkoľvek činnosť. Bolo mi viac než jasné, že ma Destiny nechce prijať, obzvlášť najmä pravdepodobne aj kvôli skutočnosti môjho pôvodu. Preto som zasa raz len privrela viečka s úmyslom driemať a naberať sily do doby, než mi bude konečne niečo z ktorejkoľvek strany zdelené.

(Pokojne jej môžeš hovoriť Bělka, ale ak ti ide čisto len o to, ako ju označiť v texte, volá sa Alma. xD)

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 10, 2012 12:01 pm

((no to já vim, ale jde o to, že jsme se nepředstavily, takže ve hře to vědět nemůžu Very Happy

))

Po jídle jsem se opřela do židle a začala se na ní houpat. Dívala jsem se z okna, za nímž číhaly stromy jakéhosi pralesa. Za oknem občas proběhlo zvíře, takže jsem si připadala jako na safari nebo v zoo. Začínala jsem klimbat, tím spíš, když si Bělka začala tiše broukat. Něco tak lidského u někoho tak nečitelného mě překvapilo, nicméně bylo to docela příjemné.

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 10, 2012 12:07 pm

Phate

S trhnutím jsem se probral na stole a rozespale jsem se rozhlédl po jídelně. Já ho zabiju... okomentoval jsem svou kocovinu a podíval se na ostatní výmluvným pohledem. Bratra... řekl jsem a pokrčil rameny. ...to je pořád "eště jednu za Odina, eště jednu za Freju, eště jednu za Freje"... Víte, kolik má Panteon bohů? Pak jsem se dopotácel k oknu a otevřel ho. Ledový vzduch byl lepší jk studená sprcha. Zívl jsem, párkrát si říhl (tak, aby to neslyšeli) a pak jsem se už s typickým úsměvem a barvou v obličeji otočil k obecenstvu. Omlouvám se.

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 10, 2012 12:09 pm

(To je v ok, akurát mi nebolo jasné, či ju tak chceš prezývať, alebo to meno len používať na jej označenie, ako napríklad "pozrela som sa na Almu" a podobne.)
Po nejakej tej chvíli som svoje oči zasa raz otvorila, upriamiac pohľad tentokrát na dlaň svojej ľavej ruky. Bolo nemožné pospevovať si melódiu bez akéhokoľvek náznaku nostalgie. Vonkoncom to bola "jej" pieseň. Z tohoto jednoduchého dôvodu som si v mysli, ako už mnoho krát, keď nemám čo robiť, prešla všetkými príjemnými, ale i nedobrými spomienkami. Vybavovala som si nepochybne i okamih, kedy sa "to" stalo, vrátane mojej prvej skúsenosti s touto loďou. Nečudo, že ma nechce prijať.
"To je v pohode," rozhodla som sa zareagovať na jeho ospravedlnenie.

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 10, 2012 12:19 pm

V klidu, zasmála jsem se na Phateův ranní "nástup" na scénu. Takže těžká noc?, poznamenala jsem a poprosila Destiny o čaj. Ten by snad ještě mít mohla. A taky měla. Černý, řádně oslazený. Hmm, ty máš paměť, usmála jsem se a pořádně si z něj zavdala.

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 10, 2012 1:08 pm

Dopila jsem čaj a zvedla se k odchodu. Seděla jsem už dost dlouho, je čas něco dělat. Mávla jsem rukou na pozdrav a zmizela v útrobách lodi.

(přesun)

Anonymní

Dorazím do jídelny,omrknu kdo zde je.
Muž s medovinou,tichá slečna v koutu To ujde pomyslím si a kecnu si na volnou židli.

Velmi silnou černou kávu a sklenici minerálky,čtyři housky s tuňákem,díky Destiny myšlenková objednávka odeslána a vzápětí zhmotněna přede mnou.
Dvě housky odložím na desku stolu,talířek s dvěma houskami i minerálku donesu tiché osobě,postavím to vedle ni "Nejezte se" zabručím a odejdu na své místo,kde se pustím do své části jídla.

Anonymní

Housky již jsou tráveny v mém žaludku,nyní dopíjím kávu.
Dopito,hrnek odložen na desku stolu kde po chvíli zmizí kdo ví kam.
Spokojeně se protáhnu posilněn jak jídlem tak přísunem kofeinu.
Vstanu,hřbetem ruky ze sebe smetu ulpělé drobky ze svého šatstva.
"Tak zas mizím,mějte se" lehce se ukloním,zazubím se na přítomné a mizím na chodbu.

(přesun)

/Budu online od 20:00,asi Very Happy

/

Předmět: Re: Jídelna Fri Feb 10, 2012 9:00 pm

Vzhľadom na môj ako obvykle nie veľmi živý stav som až po nejakej tej chvíli odkryla viečka a pohliadla na jedlo a vodu na mojom stole. Hoc na to nevyzerala, ako tak okolie vnímala a podľa hlasu už bola schopná rozoznať, že sa jednalo o toho istého, ktorý ju ponúkol včera. Až teraz sa konečne pustila do jedla, hoc predtým ešte stačila tichým hláskom prehovoriť.
"Ďakujem," uvedomovala si, že sa tam ona spomínaná osoba už nenachádza, no aj to jednoducho povedať musela. Zvláštny to pocit. I po všetkých jej čiastočných vyhrážkach, po všecičkom, čo vypustila z úst, sa o ňu niekto na palube bol stále ochotný starať. Ak im ide len o udržanie spojenia, prečo mi proste niečo nedonesú iba tesne pred ohrozením života? Bádala som nad tým nejaký ten čas, no k ničomu som nedospela.

» Jídelna
» Jídelna a kavárna
» Přidaná místnost - jídelna