Jídelna a kavárna

First topic message reminder :

Snad nejoblíbenější místnost všech hladovců. Tato místnost slouží jako jídelna, ale zároveň i jako cukrárna, kavárna a mnoho dalšího v jednom. Děli se na dvě pomyslné části. První je samotná jídelna, ta se skládá ze dvou velkých stolů, které jsou hned vedle sebe a oba jsou obklíčeny šesti židlemi.
Na každém stole je vždy nějaká dekorace ať už ve formě mísy s ovocem či zeleninou, nebo nějakou květinou. Pokud si někdo přisedne k tomuto stolu a pomyslí na to, co si přeje k jídlu, Insignia mu to s největší pravděpodobností splní. Ani o zbytky a nádobí se není třeba starat. Ty zmiznou stejně tak, jak se jídlo objeví.
Druhou pomyslnou částí je jakási odpočívárna na druhém konci pokoji. Ta se skládá z velkého koženého gauče, pár sedaček a kupu pohodlných polštářku. Ve středu toho všeho je konferenční stolek, který je prosklený. Pokud nemáte hlad, ale chcete jen něco dobrého zakousnout, či si dát lahodný nápoj, nenajdete lepší místo. Navíc je jedna stěna jídelny prosklená, takže se můžete kochat krásami vesmíru.

Ako som plánovala, tak som i učinila. V jedálni som sa zastavila len na chvíľu. Vzala som si chleba s maslom a džemom do ruky a hneď som odtiaľto zmizla.

(presun)

Před učením jsem se stavila na rychlou svačinku. Dva opečené tousty s malinovou marmeládou do mě zahučely a já se vydala dál.

(Přesun)

Až cestou do jedálne som si uvedomil, aký som vlastne hladný. Nejedol som koľko? Asi tri dni? Možno aj viac. Kua, však potrebujem niečo zjesť!
Po otvorení dverí do jedálne som nazrel dnu, aby som zistil, či tam niekto je alebo nie. No vyzerá to, že ee. Vošiel som dnu do jedálne a prešiel k stolu. Po usadení sa na jednej zo stoličiek, sa predomnou objavilo jedlo, samozrejme aj voda na zapitie.
Pustil som sa do toho a keď som skončil, pozrel som na dvere. Chcelo by to aj sprchu, razom som sa presvedčil, a keď som vstal, bolo jasné, kam mierim.
(presun)

Zastávka na jídlo v jídelně obnášela jednu porci smažených vajíček a pak pětiminutové odhodlávání se k výpravě do síně se zrcadlem.

(Přesun)

Vošla som do jedálne. Nik tu nebol. Sadla som si za stôl a pustila som sa do jedla, čo pre mňa nachystala Insignia. Nemala som v pláne sa tu priveľmi zdržovať, preto som rýchlo dojedla a vybrala sa hneď preč.

(presun)

Nakoukla jsem do jídelny. Uklidnilo mě, že tu nikdo nebyl. Byla jsem tak nejistá a netušila jsem, co od sebe mohu čekat. Pouhá vzpomínka na noční incident ve mně budila hrůzu. Otřásla jsem se, abych ji vymetla z hlavy. Posadila jsem se ke stolu a uvědomila si, že už je to děsivě dlouho, co jsem jedla nějaké normální jídlo. Abych to napravila, dala jsem si lasagne. Za maličkou chvilku jsem si už mlaskavě pochutnávala a všechny starosti byly tytam.

Po dobrém jídle jsem se rozhodla pro menší zdravotní procházku.

(přesun)

Vošla som do jedálne, stále pozorujúc všetky kožné strany a uhly, len aby ma nič nemohlo prekvapiť. Mala by som sa upokojiť. Mala... len keby to tak šlo
"Ahoj," ozdravila som Matta s úsmevom, keď som ho zbadala. Sadla som si za stôl a začala zobkať jedlo, ktoré mi Insignia nachystala. No i tak som bola roztržitá a čakala, že sa odniekiaľ niečo vynorí. Prečo som taký strachopuuud??
Cherryl sa radostne rozbehla k Mattovi a dožadovala sa pozornosti.

"Nič nič..." odvetila som rýchlo. Nepotrebujem, aby ma mal za idiota.
"Hm, ako sa máš?" spýtala som sa, aby som odvrátila od seba pozornosť, ale vlastne ma to i zaujímalo.
Ďalej som jedla, no už som bola trocha pokojnejšia.

Pozrela som naňho.
"Čo sa tam vlastne stalo? Teda viem iba potiaľ, keď ty a Eserath ste upadli do bezvedomia," nehovorilo sa mi to ľahko, neboli to práve pekné spomienky, "Potom som už akosi ani ja nebola pri vedomí."
Dojedla som a zobrala si Cherryl do náručia.

"Aha... Uhm, aj, ale hlavne som sa vám snažila nejako pomôcť. Snažila som sa poštvať proti kniežaťu nejaké zviera, myslím, že to malo chápadlá. Ale vôbec netuším, či sa mi to podarilo a keď či to pomohlo... nemohla som tam len tak sedieť, keď... ehh..." nedokončila som a radšej sa načiahla za pohárom naplneným džúsom, ktorý sa predo mnou zjavil.

"Dúfam..." povedala som len a viac som nereagovala. Dopila som džús a zamyslene hladkala Cherryl. Moja myseľ odbehla k tomu včerajšiemu stretnutiu. Zamrazilo ma a tak som radšej premýšľala nad tým, akú má Cherryl hebkú srsť. Ale tie myšlienky ma nechceli opustiť.
"Videl si niekedy ducha?" znenazdajky som sa ho spýtala.

"Hm, lebo ja asi hej, ak to nebol nejaký prelud... ale vyzeralo to ozajstne.
Včera som šla pozrieť na ošetrovňu a zbadala som, ako sa nad Eserathom skláňa nejaká žena... priesvitná. Keď sa na mňa pozrela, hneď som odtiaľ zdrhala... ehh," rozpovedala som mu nakoniec celú svoju včerajšiu príhodu, hoci som na svoj útek nebola veľmi pyšná.

"Veď to... Napadlo mi či by to nemohol byť niekto z minulej posádky. Vzhľadom na to, čo sa tu stalo, by ma to ani neprekvapovalo. Ale i tak ma mrazí z toho, že sa tu poneviera duch, možno duchovia." Ktovie prečo sa tak nebojím tieňov, teda určitým spôsobom áno, ale duchovia... bŕŕ... Detinské, zamračila som sa sama nad sebou.

Určite som badateľne zbledla, keď hovoril o tom, ako sa bez problémov môžu dostať do kajuty.
"N-niéé. Možno... trošku,"pripustila som nakoniec, teraz som pre zmenu cítila, ako som očervenela. Radšej som odvrátila pohľad, vypýtala si od Insignie ďalší džús a rýchlo si z neho upila.

Moje kroky boli počuť už z diaľky. Iba ja som mal takú pomalý, niekedy až lenivú chôdzu. Moja postava sa pomaličky črtala v diaľke. Vstúpil som do miestnosti a poobzeral sa. Všimol som si, že tú boli tí dvaja. Tú dievčinu som nepoznal, ale toho týpka som poznal len z videnia. No nevedel som si spomenúť, odkiaľ. Až potom mi došlo, že to on, čo som sedel vedľa neho, keď bol v bezvedomí.

Pomaly som došiel k nim."Zdravím, dúfam, že vás tu neruším. Ja sa na rýchlo najem a nebudem vás tu rušiť..." povedal som rýchlo. Urobil páru krokov od nich aby mali súkromie, kabát sa jemne vlnil a kanady vydávali dokonalý zvuk pri krokoch. Sadol som si na stoličku a predomnou sa objavila zemiaková placka s mäsom, ktoré som zbožňoval. Zobral príbor spojil ho v rukách, niečo si zašomral v podaní poďakovania za jedlo a pustil sa s chuťou do toho.

Rýchlosťou som to do seba nahádzal. Jedno bolo vynikajúce. Ešte mi Insignia dodala čistú vodu, ktorú som okamžite vypil. Natiahol sa, nechcel som spať. Nemohol som...Preto som sa postavil. Tanier, príbor, pohár a všetko okolo toho pekne zmizlo. Ja som pomaly odišiel preč. Ešte som im zamával a zmizol znova v tieni.

/presun/