Jídelna a kavárna

First topic message reminder :

Snad nejoblíbenější místnost všech hladovců. Tato místnost slouží jako jídelna, ale zároveň i jako cukrárna, kavárna a mnoho dalšího v jednom. Děli se na dvě pomyslné části. První je samotná jídelna, ta se skládá ze dvou velkých stolů, které jsou hned vedle sebe a oba jsou obklíčeny šesti židlemi.
Na každém stole je vždy nějaká dekorace ať už ve formě mísy s ovocem či zeleninou, nebo nějakou květinou. Pokud si někdo přisedne k tomuto stolu a pomyslí na to, co si přeje k jídlu, Insignia mu to s největší pravděpodobností splní. Ani o zbytky a nádobí se není třeba starat. Ty zmiznou stejně tak, jak se jídlo objeví.
Druhou pomyslnou částí je jakási odpočívárna na druhém konci pokoji. Ta se skládá z velkého koženého gauče, pár sedaček a kupu pohodlných polštářku. Ve středu toho všeho je konferenční stolek, který je prosklený. Pokud nemáte hlad, ale chcete jen něco dobrého zakousnout, či si dát lahodný nápoj, nenajdete lepší místo. Navíc je jedna stěna jídelny prosklená, takže se můžete kochat krásami vesmíru.

"Hej! T-to nie je vtipné... ja za to nemôžem!" ofučane som ho buchla do pleca.
"To sa nestane!" povedala som rozhodne mračiac sa na Matta, ale v duchu som si zhrozene prehrávala možné scenáre. Vlastnoručne ho zaškrtím, keď dnes nebudem môcť zaspať.
"Ahoj," pozdravila som osobu, ktorá práve vošla. Poznala som ho zo zrkadla. Nenápadne som si ho premerala, hm, má štýl. Potom som zas pozrela na Matta, stále sa mračiac.

"Zaslúžil si si," uškrnula som sa.
Keď sa začal ospravedlňovať, akože urazene som sa odvrátila.
"Teraz budeš musieť strážiť pred mojimi dverami, aby som sa nebála, jedine tak to odčiníííš," zasmiala som sa nakoniec, lebo už som nedokázala zachovať vážnu tvár.

"Hm, stačí, keď upútaš jeho pozornosť a ja utečiem," zasmiala som sa. Pobavene som sledovala, ako zareaguje.
Dopila som džús a už spiacu Cherryl som položila na zem, bola som celá strnulá, potrebovala som sa natiahnuť.

"Presne tak, zaslúžiš si to za to, ako ma strašíš.
Som toho schopná. Ešte je tu ale možnosť, že ti budem hystericky búchať na dvere, aby si ma zachránil." Zaškerila som sa a zívla si tiež, je to nákazlivé.

"Och, no to je strašné!" naoko som sa zhrozila a potom vecne dodala, "Bohužiaľ to budeš musieť strpieť, ako som už povedala, všetkému na vine si ty!"
Zasmiala som sa. "Ale nie, žartujem. Aj keď určite by som sa bála menej vo dvoch ako sama. To je celkom obstojná záchrana."
"No, aj áno... aj keď samej sa mi veľmi ostávať nechce. Vidíš a to som myslela, že ma to dnes prejde!"

"Hm, tak takto skombinovať a prekombinovať, hmm. To by bolo vskutku vhodné," zasmiala som sa, "Možno sa konečne vyspím." Povzdychla som si a podoprela som si hlavu rukou, ktorú som mala položenú na stole a s úsmevom pozorovala Matta.

Zasmiala som sa a stále naňho hľadela. "Ak nerátam oči, nos a ústa, tak nič." Pokrčila som ramenami a nevinne sa usmiala. "No čo, už si na niečo prišiel?" spýtala som sa.

"Tak som to myslela, či už si vymyslel, ako ma mieniš ochrániť pred duchmi a nočnými morami, ktorých príčinou budeš ty!" Zasmiala som sa a konečne odlepila od neho pohľad. Pozrela som na Cherryl. Spinkala. Tá sa má, pomyslela som si a zívla.

Tvárila som sa, že nad tým hlboko premýšľam. "Platí!" vyhŕkla som nakoniec a usmiala sa. "Tak poď môj odvážny rytier. Dáma sa chce už uložiť k spánku." Zasmiala som sa a vstala od stola. Cherryl sa ospalo zdvihla tiež.

Zasmiala som a spolu so Cherryl prešla dverami ktoré Matt držal otvorené.
"Ďakujem."

(presun)

"Rado sa stalo."
Usmial som sa a počkal kým prešla ako Momo, tak aj Cherryl. Potom som vošiel do dvier a zmizol v nich.
(presun)

Vošla som do jedálne a hneď som zamierila ku stolu. Matta som nikde nevidela. Asi už dávno jedol, kým ty vyspávaš vo vani... No jasné, nestačí mi rozprávať sa so zvieratami, ja musím ešte aj sama so sebou, eh.
Radšej som sa venovala prosbe o jedlo, bola som vyhladovaná. Zjavili sa predo mnou francúzske zemiaky. S chuťou som sa do nich pustila.

Obrovskou rýchlosťou som sa objavil tu s eM, ktorú som držal v náručí. Za nami bola znova priehľadná čierna diera."Si v pohode?" povedal som s úsmevom na tvári.

He? upřela jsem na něj pohled zcela nechápavý a snažila se pochopit, co se to tu stalo. Kde to. Co to? Wait a minuteee! Ty se teleportuješ! vykřikla jsem jásavě. To je tak cool, rozesmála jsem se a objala ho. Pak jsem ho pustila, všimla jsem si, že tu nejsme sami. Heh. Čau, jak to jde? zeptala jsem se Matta a Momo. S trochu rozklepanýma nohama jsem se přichytila stolu a posadila se. Byl to neskutečně divný pocit. Trocha čaje by byla, Ini? požádala jsem loď v duchu a ta mi vyhověla. Ó, děkuji..., vydechla jsem nahlas a zabořila do něj nos. Ještě se z něj kouřilo, jak byl vařící, ale tak banálními věcmi se moje ohněm zblázněné tělo už nemuselo zabývat, a tak jsem si pořádně přihnula.

Usmiala som sa, keď vošiel Matt.
"Ahoj a ďakujem," odzdravila som a pokračovala v jedení.
Cherryl si samozrejme nenechala ujsť príležitosť vyžobrať si nejaké to poškrabkanie. Priplížila sa k Mattovi a prosebne naňho pozrela.
Pozrela som na tých dvoch, ktorí sa tu zjavili akoby odnikiaľ. Veľmi ma takýto príchod už neprekvapoval. Po duchoch ma už neprekvapí asi nič.
"Ahojte," pozdravila som aj ich.