Jídelna a kavárna

First topic message reminder :

Snad nejoblíbenější místnost všech hladovců. Tato místnost slouží jako jídelna, ale zároveň i jako cukrárna, kavárna a mnoho dalšího v jednom. Děli se na dvě pomyslné části. První je samotná jídelna, ta se skládá ze dvou velkých stolů, které jsou hned vedle sebe a oba jsou obklíčeny šesti židlemi.
Na každém stole je vždy nějaká dekorace ať už ve formě mísy s ovocem či zeleninou, nebo nějakou květinou. Pokud si někdo přisedne k tomuto stolu a pomyslí na to, co si přeje k jídlu, Insignia mu to s největší pravděpodobností splní. Ani o zbytky a nádobí se není třeba starat. Ty zmiznou stejně tak, jak se jídlo objeví.
Druhou pomyslnou částí je jakási odpočívárna na druhém konci pokoji. Ta se skládá z velkého koženého gauče, pár sedaček a kupu pohodlných polštářku. Ve středu toho všeho je konferenční stolek, který je prosklený. Pokud nemáte hlad, ale chcete jen něco dobrého zakousnout, či si dát lahodný nápoj, nenajdete lepší místo. Navíc je jedna stěna jídelny prosklená, takže se můžete kochat krásami vesmíru.

"Rozumiem," povedala som len a vyrazila za ním. Obzrela som sa, či ma Cherryl nasleduje, a keď som zistila, že áno, už som upierala pohľad len dopredu.
(presun)

Vpadla som do jedálne. Až po ceste sem som si uvedomila, že som poriadne hladná. Veď som celý deň vlastne nejedla, ani ráno poriadne.
"Ahoj," pozdravila som Matta, keď som si ho všimla a sadla som si za stôl. Pustila som sa do jedla. "Mm, dobrú chuť."
Cherryl sa ako zvyčajne usadila pri mojich nohách.

"Celkom unavene," odvetila som na jeho otázku, "S kapitánom sme sa dosť nabehali. Akurát, keď sme jedli, Insignia mu oznámila, že sa niečo deje, tak sme išli cez sklad a strojovňu až do riadiacej miestnosti. Nikto nikde, až kapitán nakoniec objavil správu. Bola v morzeovke a keďže ani jeden z nás ju neovládal, tak sme šli do knižnice a tam lúštili. Nakoniec sme zistili, že tá správa bola volanie o pomoc. Napadli nejakú druhú loď. Kapitán asi práve zisťuje ktorú." Porozprávala som mu všetko, čo sa udialo. Tak veľa som snáď ešte ani nehovorila, čo som tu, pomyslela som si a pokračovala v jedle.

Vešel jsem do jídelny a uviděl jsem Momo a Matta.
"Zdravím."
Lehce jsem jim oběma mávnul a šel si sednout k velkému stolu. Přál jsem si velký hrnek kávy a ten se přede mnou objevil.
Navíc jsem chtěl i něco lehčího, což mi Insignia splnila ve formě těstovinového salátu s kuřecím masem.
"Pane jo, vypadá to zajímavě..."
Prohlásil jsem o jídle a pustil se do něj. Otočil jsem hlavu k Mattovi a Momo, a jakmile jsem polknul, ukázal jsem si na ně vidličkou.
"Co vy dva? Jak se vede? Řešíte teď něco?

Trochu jsem si Matta prohlédnul a usoudil jsem, že mu asi něco je.
Při jeho poznámce jsem se ale trochu zamračil.
"No... Není to tak jasné, nemůžeme dělat ukvapené závěry.
Loď se jmenuje Aethera, konečně jsem ji našel v lodních archivech, ale dál jsem se nedostal, protože jsem byl natolik vyčerpaný, že jsem nad knihami usnul, každopádně se chci teď najíst a zkusit vyhledat informace o této lodi.
Snad budu mít v knihovně štěstí... Každopádně bych se chtěl pokusit najít její polohu, a pokud by to bylo možné, rád bych jí i navštívil.
Nevíme co se stalo, jediné, co víme, je, že se tam objevily stíny, stejně jako na Destiny a pokud to byly pouze primitivní stíny, mohli mít dost velkou šanci, že se ubránili, avšak posádka mohla přijít k úhoně, proto to chci prošetřit, jak nejlépe budu moci... Ale chtěl bych na to vědět i váš názor."
Kývnul jsem na Matta a Momo a pokračoval ve zpracovávání salátu.

Přitakal jsem.
"Také si to myslím... Co se týče toho předbíhání, jsem toho názoru, že je lepší vědět, za čím se honit, než se v tom jen nějak plácat...
Každopádně se pokusím loď najít a ještě před tím, než se k ní vydáme, prodiskutuji to s celou posádkou. Přeci jen tím mohu ohrozit celou loď.
Avšak pokud existují i další lodě a snílci, kteří potřebují pomoc, nabídnu jim ji.
Jelikož jim mohu poskytnou útočiště na této lodi a navíc, čím snílků víc, tím lépe, v boji proti stínům nás bude muset být opravdu dost, abychom něco zmohli..."
Rozvinul jsem svou myšlenku a dojídal jsem salát.

Dojedl jsem salát a misku odsunul stranou, nyní byla na řadě káva.
"Ano, doufám, že se do té doby stačí vrátit. Upřímně mi neustále hlodá v hlavě, kde jsou tak dlouho, ale vzhledem k tomu, že kapitánce věřím, doufám, že jsou v její péči. Bohužel nemůžu opustit loď a jít se přesvědčit, jelikož by mě opět postihla velká bolest hlavy a myslím si, že dokud nedostaneme důkaz, že se s nimi něco stalo, není třeba si o ně dělat starosti."
Usrknul jsem trošku kávy.
"Každopádně s nimi počítám a uvidíme, jak se to vše bude vyvíjet. Jen doufám, že pro Aetheru není pozdě..."

Dopil jsem i šálek kávy a položil jsem prázdný hrnek na stůl.
Trochu jsem se nad Mattovým dotazem zamyslel a podrbal se na bradě.
"Pravděpodobně bude, každopádně to bude pořád menší a menší bolest, až ustane úplně. Nejsem s Insignií ještě natolik sžitý jako kapitánka s Destiny, to je hlavní problém, ale domnívám se, že když se na to předem připravím, budu schopen bolest minimalizovat, a tím pádem budu schopen vést něco jako výpravu."
Vysvětlil jsem Mattovi svoje plány.
"Ovšem to vše je ještě ve fázi návrhů, ještě prozatím nevíme nic, takže je to jen, kdyby náhodou..."
Upozornil jsem na nynější situaci a pomalu se zvedl. Odcházel jsem ke dveřím.
"A teď, jestli mně omluvíš, půjdu zase hledat do knihovny, ať co nejdříve víme, jak na tom jsme. Čas je v téhle chvíli náš největší nepřítel..."
Ukončil jsem rozhovor a ještě před dveřmi jsem oběma lehce mávl, než jsem zmizel na chodbě. (Přesun)

Poriadne som si ani nevšimla Eserathov príchod. V jedle som sa už len prehrabávala, bola som ospalá a skôr sa venovala tomu, aby som nezaspala tu, ako spomenul Matt, než konverzácii, ktorá tu prebiehala.
"Myslím, že si pôjdem na chvíľu zdriemnuť," oznámila som a zdvihla sa od stola. Nasledovaná Cherryl som opustila miestnosť.

(presun)

Pousmial som sa na šéfa, a keď odchádzal, mávol som na neho rukou.
"Hlavne to s tou robotou nepreháňať."
Keď odišiel, dopil som svoj čaj a potom už sa aj Momo pobrala preč.
"Jup, pokojne choď."
Usmial som sa a pozeral na ňu, až kým neodišla spoločne s Cherryl.
"Zatiaľ ahoj."
Pozdravil som a po chvíľke sedenia som aj ja zdvihol a odišiel som preč.
(presun)

Keď už som prehltol posledný, požutý, kúsok chlebu s maslom a pažítkou, vzal som do ruky pohár s džúsom a vypil ho. Po odložení zmizol ako tanier, tak aj pohár a mne nezostávala nič iné, len sa pobrať z jedálne preč.
Vstal som teda a zamieril som preč, k dverám.
Ešte uterák!
Napadlo ma, než som zmizol.
(presun)

Ááách... doma..., vzdychla jsem spokojeně a posadila se k jídelnímu stolu. A teď, kdybys byla tak laskavá a nešetřila, dala bych si nějakou pořádnou baštu. A neříkej, že nemáš, snad jsme ti přinesli dost, zasmála jsem se pro sebe. Insignia jako na povel vyplnila mé přání do puntíku. Přímo přede mnou se zjevil ohromný talíř plný knedlíčkové polévky, z níž se ještě kouřilo. Hned vedle pak druhý, s pořádným kusem kuřecího řízku, řádně pokapaného citronem. K němu patřila bramborová kaše, zalitá máslem, a několik droboučkých okurčiček. Tak to si dám líbit, promnula jsem si ruce a napila se na to pěnivé malinovky, než jsem se s chutí pustila do jídla.

Po výborném pozdním obědě jsem se ztěžka zvedla ze židle, poděkovala Insignii a takové přivítání, a odvalila jsem se do své kajuty, po níž se mi už neskutečným způsobem stýskalo.

(přesun)

Objavila som sa v jedálni a sadla som si k stolu. Dnes by to chcelo... pizzu.... Zasnívala som sa a predo mnou sa objavila veľmi veľká pizza. Natiahli sa mi tesáky a pazúry a ja som sa celá šťastná pustila do jedla.

Přiběhl jsem chvíli po Ell. Posadím se u stolu proti ní a pak se v duchu ponořím k Insignii. Prosím prosím, nenech mě ve štychu, myslím že víš co si chci dát...zásoby máme tak to nechám na tobě... řeknu jí v duchu. Přede mnou se objeví dvě velké misky, možná spíše mísy, ramenu...Sakra Insignie umí i ramen? Už je to dlouho co mi ho mamka dělala... a ještě talíř s velkým hovězím steakem s opečenýma bramborama...
Itadakimasu... zvolám a pustím se do ramenu. Je senzační. Když do sebe "nasrknu" pár nudlí otočím se na Ell. Co vlastně znamená to ťuťa?

"R-ramen...." Zaleskli sa mi oči a vedľa pizze som mala misku veľmi voňavého rámenu. Dostávala som ešte väčšiu chuť do jedla a keďže som pizzu mala skoro zjedenú, objavila sa vedľa nej ešte jedna. Tá bola však bohatejšia, hrubšia a určite lepšia. Ďakujem Insignia.... Poviem si v duchu a potom sa pozriem na Kaeho. "Ťuťa? To znamená... niečo ako hlupáčik... vymyslela som si to..." Uškrnula som sa a pustila som sa raz do rámenu, raz do pizze. Bola som hladná ako vlk, doslova.

Tak to jsem nevěděl...alespoň jsem zase o něco chytřejší... řeknu s úšklebkem a během chvíli dojím obě mísy ramenu. Ta Insignie se dneska překonává...takhle už jsem se nenajedl dlouho... řeknu s úsměvem a posunu si před sebe talíř se steakem a musím říci že tak skvělý medium steak jsem ještě nejedl.
Pak mezi sousty prohodím...Jsem rád že jsem zase doma..už jsem to tam málem déle nevydržel...