Jídelna a kavárna

First topic message reminder :

Snad nejoblíbenější místnost všech hladovců. Tato místnost slouží jako jídelna, ale zároveň i jako cukrárna, kavárna a mnoho dalšího v jednom. Děli se na dvě pomyslné části. První je samotná jídelna, ta se skládá ze dvou velkých stolů, které jsou hned vedle sebe a oba jsou obklíčeny šesti židlemi.
Na každém stole je vždy nějaká dekorace ať už ve formě mísy s ovocem či zeleninou, nebo nějakou květinou. Pokud si někdo přisedne k tomuto stolu a pomyslí na to, co si přeje k jídlu, Insignia mu to s největší pravděpodobností splní. Ani o zbytky a nádobí se není třeba starat. Ty zmiznou stejně tak, jak se jídlo objeví.
Druhou pomyslnou částí je jakási odpočívárna na druhém konci pokoji. Ta se skládá z velkého koženého gauče, pár sedaček a kupu pohodlných polštářku. Ve středu toho všeho je konferenční stolek, který je prosklený. Pokud nemáte hlad, ale chcete jen něco dobrého zakousnout, či si dát lahodný nápoj, nenajdete lepší místo. Navíc je jedna stěna jídelny prosklená, takže se můžete kochat krásami vesmíru.

Divy nevím..., začervenala jsem se. Jako dělá to všelijaké věci, ale zase tolik to neovládám, mávla jsem nad tím rukou. Ve skrytu duše jsem ovšem věděla, že to není tak docela pravda. Obzvlášť při svém posledním tréninku jsem se solidně rozběsnila a zhodnoceno okem vnějšího pozorovatele, muselo to vypadat víc než badass. Poťouchle jsem se pousmála.

Hmm..., zamyslela jsem se nad využitím Mattovy schopnosti v kombinaci s mou. Tak to někdy zkusíme. Tady radši asi ne, to by se mohlo vymknout, dodala jsem a z čiré rozvernosti zformovala ohnivou kouli o velikosti grepu ve svých spojených dlaních. Chvilku jsem ji tam otáčela všemi směry, pak jsem ji lehce nadhazovala jako míček. Trénink sebekontroly.

Eh... no.. dík..., zastrčila jsem si nervózně pramen vlasů za ucho. Přijímat komplimenty mi opravdu nešlo. Vždycky jsem totálně znervózněla a ztrácela řeč.

Nevím, jestli se tomu dá říct bojovat, podotkla jsem, abych svou nervozitu zamluvila. Ale ovládám to už o dost líp než zezačátku. Chceš vidět, co s tím umím?, zeptala jsem se nesměle. To bychom ale asi museli jinam, nevím, jak by se Eserath tvářil, kdybych mu to tady podpálila. Asi by mi ukousl hlavu, zazubila jsem se.

Tak fajn, odložila jsem dopitý hrnek a přesunula se do tréninkové místnosti, poněkud nervózní, ale příjemně napjatá.

(přesun)

"Oookei!"
Vstal som a pomaly som nasledoval eM, ktorá zamierila do haly. Bol som veľmi zvedavý na to, čo uvidím.
(presun)

Snídaně - základ dne, pomyslela jsem si a objednala si pořádnou dávku kukuřičných lupínků v bílém jogurtu, dochuceném medem, rozinkami a kousky čerstvého ovoce. Odkdy žiju tak zdravě?, přemýšlela jsem, když jsem to do sebe s chutí ládovala a zapíjela to výborným pomerančovým džusem a zeleným čajem na zahřátí žaludku.

Po dobré snídani jsem se protáhla v křesle a lenivě, ale přesto odhodlaná pokračovat v tom, co jsem načala předešlého dne, jsem se odebrala do parku, trochu ten organismus prohnat po jeho uličkách.

(přesun)

Keď som dojedol oba krajce chlebu a zapil ich džúsom, tanier aj pohár zmizli a ja som vstal. Obzrel som sa okolo seba, a zasunul som stoličku.
Prešiel som pomaly jedálňou a otvoril dvere, vyšiel som nimi a zmizol.
(presun)

Dorazil jsem do jídelny, ku podivu tu nikdo nebyl takže buď všichni spaly a nebo už bylo po snídani. Sedl jsem si ke stolu. Přede mnou se objevil teplý čaj a dva vošouchy. Pustil jsem se do té vynikající avšak ne příliš zdravé snídaně. Za chvíli jsem měl snědeno a čaj vypitý a tak jsem se vydal pryč z jídelny.
(přesun)

Vstoupila jsem do jídelny a třepala hlavou, abych z ní vytřásla všechnu vodu. Nebylo to ono, ale fénování bude muset ustoupit hladu. Sedla jsem si ke stolu a objednala si pravé italské lasagne, které se přede mnou taky hned objevily, a k nim malý doušek červeného. Hmm, to si dám líbit, usmála jsem se a s chutí se pustila do jídla.

Měla jsem už po jídle a vychutnávala jsem si svoje červené, když jsem někde vzadu za žaludkem ucítila velice podivný pocit. Těžko to popsat, bylo to snad nějaké vnímání balancu, který byl nějakým divným způsobem narušen. Jako bych se nějak napojovala na věci okolo sebe, cítila je jak mají být a když takové nebyly. Přišel snad někdo na loď? Stíny? Ale to ne. Necítila jsem takové nebezpečí. I když - mohla jsem tomu věřit? Netušila jsem, jak moc je ta schopnost spolehlivá. Každopádně jsem znervózněla. Postavila jsem sklenici na stůl a po ruce si připravila fireball, pro všechny případy. Kdyby něco, nebudu se zdráhat a vypálím.

Dorazíme sem. Skočím do stredu miestnosti. Trochu sa zapotácam a poviem:"Tututututu!" poviem a napodobním zvuk trúbky."SME TÚ....O-OLAF?!" poviem a obzriem sa za seba, kde je ten Olaf."Ááále...eM....Ááhoj!" poviem smerom k eM. Podídem k nej, dám jej bozky na obidve líce a ukážem na dvere."P-priš-šlíí...sméé..." poviem a zasmejem sa trochu, popritom čakám Olafa.

Koukám po místnosti "T....y jo...to...je upl...ně...ji..né...ne....žžž..u nás" yjde ze mě.
Prohnu se a vyjde ze mě mocný krk doprovázen velkým oranžovým mrakem....který se po chvíli rozplyne.
"Ohňost...roj" culím se blbě na okolí.

Ježiši Petře!, vyjekla jsem, když jsem mezi dveřmi spatřila asi tu poslední osobu, kterou bych tu čekala, a to ještě v značně podroušeném stavu. Jakmile jsem se vzpamatovala z počátečního šoku a viděla ho kráčet blíž ke mně, zhasla jsem rychle fireball. Co tu děláte? Málem jsem vás usmažila. A jak to šmarja vypadáte?, zasypávala jsem ho dotazy.

"Fúúúúj...z...znova?" poviem a začnem mávať rukou aby sa ten smrad roztratil."Húú..stéé..špica! T-totálna...." poviem a začnem sa obzerať po okolí."Húúúouste..." podídem k nemu a natiahnem ruku aby si so mnou dal päť."Gimme.....a .....funf?" poviem a potom sa otočím na eM."Mýý? Nííč...len prechádza. O-olaf...to tam zasmradil...." poviem smerom na eM.


/Tak ja odchádzam...Olaf máš právo hýbať s mojou postavou...lebo zajtra sa tu neobjavím. No možno na mobile.../

Zmateně čučím jako smutný klaun do výlohy luxusního zboží "Hez...ke" prohlásím když se rozhlížím po místnosti.

"U...na...vvv.a" prohlásím stojíc na jedné noze.Jako baletka vyskočím vratce dopadnu na obě nohy,pokus o úklonu...ale místo úklony mi spadnou kalhoty..a odhalí mé Batman trenky!!!

"P..ardon..nnn" řejnu jen to na svou obhajobu.

/njn já chci taky jít do off...budu tu,až po 00:00/

"Bráávo..bráávo..." poviem a začal som tlieskať. Prišiel som k eM a povedal:"Je dobrýý...č-čo?" spýtal som sa eM."LEN TAK ĎALEJ! SI HVIEZDA!!! Vúúúú!" zakričím na celú jedáleň a silno tlieskam.

Ou máj..., prohlásila jsem a protočila oči. Tak jo. Sednout. Oba, rozkázala jsem a navigovala je oba do křesílek. Íni, prosím... něco jako vyprošťováčka bys neměla?, pomyslela jsem si a na konferenčním stolku se objevily dva ohromné hrnky něčeho, co vypadalo jako hodně silné kafe, ale mohlo to být bůhvíco. U těchhle lodí člověk nikdy neví. Na, vrazila jsem každému hrnek do ruky. Jestli vás tu takhle někdo uvidí..., větu jsem raději nedokončila. Tohle bylo přesně to, o čem jsem mluvila s Ellou. Situace, kterou prostě nemůžete čekat.

Okamžite som si sadol a pozeral na ňu."Jóó...péékny..." poviem a začnem si obzerať pohár. Trochu som vylial, no to nevadí."Č-čo? Čo je? Veď som...my...myslel, že náás uvidíš r-ráda..." poviem prekvapený pozerajúc na eM.

No to jó, to já vidím, ale byla bych radši, kdybyste i vy dva viděli mě. Jednou. Jasně., dodala jsem popravdě a pomáhala jim oběma vypít, co jim Insignia nadělila. Cítila jsem se přitom divně. Jako bych čekala, kdy do jídelny vtrhne Eserath a bude se pídit po odpovědích. Kdyby ty dva poslala Berenika, pak jistě ne v takovém stavu. Něco se muselo stát.

"Ma..mi..ješ..tě...brz..o" melu když mě eM usazuje do křesla.
"Tak...mě..kké" hladím zuřivě opěradlo křesla.

Kroutím hlavou jako sova pálená "Hůůů.hůůů" vydám i zvuky jako ona.
Po chvíli hučení..se málem překlopím i s křeslem,mi klesne hlava na hruď,malá chvilka a vydávám zvuky jako jiný druh zvěře.

*Chrrr* *Chrrr* *Chrrr*

/dobrou noc a zítra /

"Pf.." nestíhal som to piť. Začalo mi to stekať po brade. Potom som tresol s pohárom o stôl, mal som zatvorené jedno oko a pozeral na pohár."Fúúj...Pf...fúj, pche..." poviem a začal som si čistiť jazyk."C-chce to niečo, inšie!" poviem a začal som rozmýšľať nad vodkou, či mi ju Insignia nepričaruje.