Sociální zařízení (Dívky)

Ve dvou místnostech rozdělených kruhovou umývárnou se nachází wc a sprchy.
Na kachličkách po stěnách jsou jemně šedé ornamenty. Stejné, jaké lemují zrcadla nad umyvadly.
Nespočet poliček lemujících umývárnu je plný všemožných parfémů či mýdel různých vůní. Každý si tu najde takovou, jaká by mu vyhovovala. U sprch pro změnu visí hebké ručníky různých barev.

Otočila jsem kohoutkem a čekala na proud hřejivé vody.
Když se spustil, trochu jsem se ošila. Voda byla chladnější než jsem čekala. Během chvíle se vše upravilo a já si užívala stékání kapek po kůži. Voda byla doslova můj živel. Koneckonců dle zvěrokruhu jsem byla ryba.
Sáhla jsem po šamponu s vůní máty a vdechla jeho příjemnou vůni.
Stačilo ho trochu rozpěnit a už se vznášela v celém prostoru, což mi přišlo jako vždy úžasné.

Po chvíli už jsem s veselou náladou vycházela ze sprchy.
Líně jsem se protáhla a odhrnula vlasy z čela. Chvíli mi trvalo, než jsem našla fén, ale po pár minutách už jsem s tělem zabaleným v černém ručníku rozmotávala zapletenou šňůru. Nakonec mě i fén poslechl a dlouhé vlasy zase na chvíli získaly objem a já zase vypadala jako člověk. Usmála jsem se na svůj odraz v zrcadle, z legrace zasalutovala a vydala se pro oblečení. Jakmile jsem se do něj nasoukala, vydala jsem se pryč.
Měla jsem po příjemné koupeli opravdu vyjímečně dobrou náladu.

(Přesun)

Nějak jsem se dostala až ke koupelně. Umyvadlo bylo hned u dveří, takže nebyl problém s jeho hledáním. Sáhla jsem do poličky se zubními kartáčky a našla jsem jeden, na kterém bylo moje jméno.
Takže i kartáčky jsou v ceně?
V ceně nejspíš nebylo to nejlepší slovo, když je tu všechno zadarmo, zamyslela jsme se, zatímco jsem si nandávala na kartáček zubní pastu. Rychle jsem si vyčistila tuby a obličej si opláchla studenou vodou, abych mohla jít dělat užitečnější věci.

Začínalo mi připadat podivně rutinní, že jakmile jsem nutně potřebovala některou z místností, vcukuletu jsem ji našla. Do umývárek jsem vtrhla skutečně jen tak tak, zapadla jsem do nejbližší kabinky wc a už to jelo. Po chvíli jsem si otřela pusu, spláchla po sobě a šla se opláchnout. Nejdřív jsem si jen omývala ústa, pak jsem si ošplíchla krk, ale zjistila jsem, že je to velice příjemné, a tak jsem pod kohoutek s vlažnou vodou strčila celý obličej. Ulevilo se mi. Otřepala jsem se. Kde se to vzalo? Měla jsem jen to kafe a nedokázala jsem si představit, že by ho Destiny udělala takhle špatné. Chvilku jsem v zrcadle zírala na svůj nezdravě nazelenalý obličej a teprve když se mi začala vracet barva do tváří, mávla jsem nad tím vším rukou a vrátila se zpět do koloběhu života na lodi.

(přesun)

Pro lva je nehorší stereotyp a já jsem lev. A tak jsem se rozhodla dát si toho dne sprchu jinde než ve své vlastní koupelničce a užít si přitom taky trochu toho prostoru. Útulnost mé kajuty byla příhodná a měla jsem to tak ráda, ale občas to prostě chtělo změnu.

Vstoupila jsem do okachlíkované kruhové místnosti s umyvadly, kterou jsem dobře poznávala. Tudy jsem včera proběhla s rukou přitlačenou na pusu, když jsem hledala, kam se vyzvracet. Nepříjemná vzpomínka, indeed.

Vešla jsem do sprch a zajásala. Těch poliček všude po stěnách a na všech ležely poskládané čisté ručníky a osušky. Také se na nich skvěla celá plejáda voňavých sprchových gelů, mýdel a šamponů. Nechyběly ani jednorázové žiletky, což jsem přijala s povděkem, protože jsem o sebe od příchodu sem vůbec nepečovala jak se sluší a patří a řekla jsem si, že by tudíž nebylo na škodu udělat ze sebe zase jednou člověka.

Spustila jsem sprchu a nastavila ji na notně horkou. Horkou vodu jsem zbožňovala. Čím teplejší, tím lepší. Za okamžik už mi zmáčela celé tělo od vlasů až po paty a já si začala pískat. Bylo to tak příjemné, proč jsem to neudělala už dávno?

Namydlila jsem si ruce heřmánkovým šamponem a důkladně si ho vmasírovávala do vlasů. Sprchu jsem po hmatu nastavila na masážní proud. Sotva mi její trysky uhodily do rozlámaných zad, vydral se mi z úst slastný vzdech. Tohle jsem potřebovala...

Sprcha byla tak příjemná, že jsem se tam zdržela o poznání déle než jsem měla v plánu. Místnost se mezitím stihla celá zapařit. Omotala jsem okolo sebe osušku, nazula boty a přesunula se do umývárny. Chvilku jsem se na sebe dívala v zrcadle. No, co se dá dělat, povzdechla jsem si. Fénování jsem vzdala, beztak ještě nepůjdu spát, tak jsem se jenom vydrbala osuškou a oblékla. Mokrou osušku jsem pověsila na topné tělísko zavěšené na zdi, aby tam oschla. Vlasy jsem si jen rozčísla kartáčem a vetřela do nich trochu balzámu. To jim udělá dobře.

(přesun)

bez jakéhokoli dalšího slova jsem se vydal opatrně a neslyšeně za ní
- přesun

Sprcha byla i tentokrát nadmíru příjemná. Po hodince strávené v posilovně jsem ji víc než potřebovala. Do propoceného trička se mi už pak nechtělo, a tak jsem si oblékla jen rifle a okolo horní části těla omotala osuškou. Snad nikoho nepotkám, nemělo by to vadit.

(přesun)

Dorazila jsem do sprch a zjistila jsem, že jsem tady sama, ani mi to nějak nevadilo.
Svlékla jsem se a vlezla do prvního sprchového kouta, co jsem uviděla, jak se ve sprše dalo skvěle přemýšlet, no spíš všechno z hlavy vypudit! Umyla jsem se a po chvíli z ní vyšla ven, vysušila si vlasy a kolem zbytku těla obmotala ručník, sesbírala zbylé svršky a doufala, že na chodbě nikoho nepotkám, přeci jen, kajutu mám blízko. Během chvilky jsem se s úsměvem na rtech ze sprch vypařila.
(Přesun.)

Pravda, v dívčí umývárně oblečení pro chlapce nenajdu, ale vzpomněla jsem si, že jsem mu chtěla vzít i hřeben. A právě pro ten jsem teď šla.
Vzala jsem jeden pěkný do dlaní, ale nakonec jsem ho znovu odložila a opláchla si obličej. Když jsem se na sebe podívala do zrcadla, musela jsem uznat, že je to lepší než včera. Přece jen byla jsem dost zubožená.
A to jako kapitánka. Děsilo mě, co by se stalo, kdybych v té době byla mimo palubu. Vzala jsem hřeben a doslova odtamtud utekla.

(Přesun)

A ještě jednou jsem skončila tady.
A ještě jednou jsem si potřebovala opláchnout obličej.
Zadívala jsem se do zrcadla.
Byla to moje vina...
Pokusila jsem se odehnat zoufalý výraz.
Kdybych nebyla kapitán...
Promnula jsem si spánky.
"U všech sirén, Bereniko, okamžitě přestaň!" zasyčela jsem na svůj odraz v zrcadle. Kvůli tomuto pocitu ukázky mého největšího strachu jsem nerada chodila do Archivu. Ale dnes to bylo potřeba
Pokusila jsem se uklidnit a zamířila s hřebenem a oblečením ještě do jídelny.
Musel mít už hlad.

(Přesun)

Dorazila jsem do sprch a hned pod jednu vlezla, spustila kohoutek horké vody a začala se mýt. Sprcha mé otupělé smysly trochu probrala, hmátla jsem po šamponu a začala s mýt hlavu, no když jsem ho pokládala stalo se něco zvláštního, něco jsem držela v rukou, ale neviděla jsem to!
Co to jako má být?! Zamrkala jsem a šampón jsem měla v ruce znovu, byl viditelný. Divné, už mám moc bujnou představivost.
Domyla jsem se, osušila ručníkem, sesbírala svoje svršky a vydala se do své kajuty.
(Přesun.)

Vyhrnula jsem si rukávy, nabrala vodu do dlaní a opláchla si obličej.
Když jsem pak zvedla oči k zrcadlu, zarazila jsem se. Vypadala jsem podezřele zvláštně. Možná bych někdy měla dávat pozor na oblečení. Můj styl byl totiž značně extravagantní a... Nestylový? Pokud to slovo tedy vůbec existovalo.
Jen jsem nad tím mávla rukou a natáhla se pro ručník.
Samozřejmě jsem si vzala černý. Když jsem se znovu podívala všimla jsem si, že jsem si pořádně zmáčela ofinku. Co se dalo dělat. Jsem mírně nešikovná.
Nedbala jsem na to a ještě vzala do dlaní voňnavku s pronikavou, ale příjemnou vůní máty spolu s jakousi neidentifikovatelnou, ale příjemnou směsí. Rebelskou, řekla bych. Vdechla jsem její vůni a pak už jsem se vydala znovu do nitra lodi.

(Přesun)

Dorazila jsem do sprch a téměř ihned jsem do jedné zapadla. Zatím co jsem se se spokojeným broukáním sprchovala, přemýšlela jsem nad vším možném i nemožném. A taky nad tou spoustou informací, která jsem získala.
Útočí na nás nějaké věci. Jsou tak trochu jako duchové. Říká se jim stíny.
Šáhla jsem po mýdlu.
A pak se tu objevila nějaká záhadná organizace. S názvem znějícím italsky. A chtěli, abychom odešli z lodi, ale kapitánka se s nimi domluvila.
Tentokrát jsem potřebovala šampon.
A k tomu všemu ještě část posádky - většinou bojovníci, odešla na jinou loď.
Vyklouzla jsem ze sprchy a zabalila se do velké osušky, která tady byla, svoje oblečení jsem si vzala do náručí.
A to jsem tu, prosím, jeden týden.
Moje kroky se pomalu vzdalovaly chodbou.
(přesun)

Nejdříve jsem došla sem, jo sprchu jsem po dlouhém dni potřebovala. Zalezla jsem do jednoho sprchového koutu, svlékla jsem se, otočila kohoutek s teplou vodou a pak nahmatala mýdlo a šampón. Začala jsem se sprchovat a přitom se mi hlavou hodinilo spoustu myšlenek.
Proč zrovna neviditelnost? Stále jsem si nedokázala odpovědět. Nakonec jsem vodu vypla, osušila se a obmotala kolem sebe osušku, stejně jako kolem mokrých vlasů. Když už jsem byla tady, provedla jsem veškerou večerní hygienu, abych pak na kajutě nemusela otevírat další koupelničku.
Pff, snad nikdo po chodbě nepůjde, mám to stejně do kajuty kousek. Sesbírala jsem své svršky a pak se s příjemným pocitem a pročištěnou myslí vydala do své kajuty.
(Přesun.)

Cestou nazpátek jsem se stavila v umývárnách. Moje kajuta sice měla soukromou koupelnu, ale potom, co mi do ní destiny na více než tři dny odepela přístup ve snaze mě vykopnout mezi lidi jsem si natolik zvykla chodit sem, že jsem to prostě už dělala automaticky. A potom dnešním dni, plném projevů mé slabomyslnosti, nebo spíše projevů nulového pudu sebezáchovy jsem sprchu vážně potřebovala. Ani jsem nevěděla jak a nacházela jsem se pod ní. Byla jsem dost unavená, nejspíš za to mohlo také to dnešní spaní v trénovací místnosti, ale nedělala jsem si iluze že to skákání přes švihadlo na tom nemá podíl. Stejně, jako jsem naposledy myslela ve sprchách moc, jsem tentokrát vypla. Prostě jsem zařadila tělo na autopilota a čekala jsem, že mě odvede do postele. Úlohu "umýt se" zvládl autopilot bravurně a tak se moje napůl spící já mohlo odploužit do pokoje, kde mohl autopilot začít fázi "uložit do postele".
(přesun)

Dorazila jsem do umývárny, nejdřív jsem udělala veškerou tu hygienu, co dělá člověk po ránu, no po ránu, v mém případě odpoledne, a pak jsem zalezla do sprchy. Ta mě příjemně probrala, no protentokrát jsem si hlavu nemyla. Byla jsem tu stejně jen na skok.
Po chvíli probraná, jsem ze sprchy vylezla, osušila se a převlékla se do oblečení, ve kterém jsem přišla. Bylo čisté. Pak už jsem jen zkontrolovala jestli mám všechno a krásně svěží a s úsměvem na rtech jsem se vydala vykonat další důležitou činnost. Najíst se!
(Přesun.)

Zírala jsem do zrcadla na ten zjev a děkovala bohu, že mě po cestě nezahlédl nikdo z posádky. Popadla jsem s rychlostí světla zdobenou rukojeť hřebenu a ještě rychleji se pustila do úpravy.
Pár dní na zemi bez těchto věcí si s mým zevnějškem zlomyslně pohrálo.
Pokusila jsem se na sebe po dokončení česání usmát, i když jsem viděla, že stejně budu takový strašák do zelí. Minimálně dokud si neumyji vlasy.
Rozesmála jsem se svým sebekritickým myšlenkám a s tím jsem zmizela v lodi.

(Přesun)

Jen jsem se tu mihla a vzápětí jsem si to už mířila pryč.
Potřebovala jsem se jen podívat do zrcadla. Koneckonců jsem se i potřebovala - a to především - pořádně vyspat. Zívla jsem a protáhla se. Nezapomněla jsem únavu zamaskovat nějakým tím make-upem a vzít do ruky svou oblíbenou voňavku. Když už jsem byla spokojená, mohla jsem se vydat do své kajuty.

(Přesun)

Roztočené kohoutky mě zahrnovaly proudy horké vody a mně jako by to pořád nebylo dost, stále jsem víc a víc přidávala na teplotě. Za chvilku už jsem byla dokonale prohřátá, tak jsem se pořádně namydlila, vetřela šampon do vlasů a za tichého broukání provedla dokonalou očistu těla. Nakonec jsem kohoutky zase utáhla, poslepu nahmatala velký měkký ručník a zabalila se do něj. Nazula jsem se do trepek a přesunula se k zrcadlu. Tam jsem vlasy vysušila druhým ručníkem, rozčesala kartáčem a pak jsem hodila hlavu dolů a pořádně ji vyfénovala.

Destiny mi mezitím přichystala čisté oblečení, které jsem našla poskládané v úhledném komínku na jedné z poliček. Voňavé tmavé džíny, bílé triko s dlouhým rukávem a tmavě modrý svetr, který bych si pro sebe asi nikdy nevybrala, ale byl překvapivě příjemný a padnoucí, nemluvě o úžasné vůni levandulocé aviváže, která z toho všeho sálala. Myslela jsem, že se pominu.

Když jsem tak hodila do pucu, začala jsem se poohlížet po svém původním oblečení, ale nemohla jsem ho za boha najít. A tak jsem usoudila, že Destiny si to vzala na starost. Nicméně měla jsem pocit, že až se vrátím na Insignii, všechno to tam najdu. Tyhlety lodě... prostě měly vždycky něco v rukávu.

(přesun)

Otevřela jsem dveře umýváren a byla jsem opravdu ráda, že jsem tak učinila.
Vzápětí jsem totiž v zrcadle spatřila inkoustem sepsaný seznam, který se mi ve spánku obtiskl na tvář.
To mám z toho, že jsem celou noc strávila na židli...
Nehledě na to, jak mě bolela záda. Povzdechla jsem, vytáhla z kapsy gumičku a sepnula si dlouhé vlasy, abych vzápětí mohla pustit kohoutek a opláchnout si vlažnou vodou obličej.

Inkoust nějakou dobu nešel dolů, ale nakonec z mých tváří zmizel a já se na sebe konečně mohla podívat. Znovu jsem rozpustila a pro jistotu pročísla vlasy a pak už jsem se vydala znovu na obvyklou procházku lodí.

(Přesun)

Došli jsme před umývárnu určenou pro ženskou část posádky.
Zastavím se před dveřmi "Tak dovnitř již musíte sama" vypravím ze sebe.
"Uvnitř je vše co potřebujete od mýdel po ručníky,voňavky..a nevím co" vysvětlím.
"Já počkám zde než budete hotova s očistou" oznámím jak a co a usměji se.

Boli sme tu, nikto si moju zvláštnosť ani len nevšimol. Koľká úľava. Zvedavo som si prezrela miestnosť.
"Rozumiem," prikývla som na jeho slová po chvíli mlčania. Opatrne som vstúpila dovnútra, prezerajúc si všetky prítomné prostriedky. Bola som tam sama. To mi však dokonalo vyhovovalo. Ubehlo niekoľko minút ticha, až po ktorých Olaf konečne dostal možnosť počuť zvuky tečúcej vody.
(Aby bolo jasné, teraz musím ísť preč, návrat očakávať až niekedy večer. ^^)

Opřel jsem se o zeď,z kapsy kalhot vylovil zmuchlaný papír který jsem narovnal tak,aby se na něj dalo psát.
Vytáhnu tužku a začnu psát poznámky.
Po chvilce se zamyslím.
Tak poznámky udělány...ještě uvidím co mě napadne...hlavně ten papírek neztratit říkám si v mysli.
Schovám jak papírek tak tužku do kapsy a čekám,až slečna dokončí očistu.

(V pohodě )

/jsem před umývárnou,jen pro upřesnění/