"Shiwake Ippō," odpověděla jsem tentokrát bez zaváhání než mi došlo, že to mu příliš neřekne.
"Má schopnost spočívá v dobré paměti. Podle deníku mého dědy se s ní mohu naučit vytáhnout z paměti lidí okolo mě jakoukoli informaci a totéž ze své hlavy. Najdu vzpomínky. Ale je tu i fyzická část schopnosti. Ta je mnohem složitější, ale jednou bych měla umět zkopírovat jakýkoli pohyb, který jsem už u někoho viděla," když jsem vyjmenovala účinky, zatvářila jsem se trochu provinile. "Ale je to jen pár týdnů, co si jsem touto schopností jistá a zatím se projevuje... Kdy chce. Neovládám ji ani zdaleka. Vybavují se mi útržky a mám mnohem lepší paměť než ostatní. A jednou jsem omylem při doteku nahlédla do vzpomínek muže, který mě učí..." zarazila jsem se. "Ale neuměla jsem to zastavit. Až když jsem byla na kraji sil, vzpomínky se mi přestaly ukazovat."