Jídelna a kavárna

First topic message reminder :

Snad nejoblíbenější místnost všech hladovců. Tato místnost slouží jako jídelna, ale zároveň i jako cukrárna, kavárna a mnoho dalšího v jednom. Děli se na dvě pomyslné části. První je samotná jídelna, ta se skládá ze dvou velkých stolů, které jsou hned vedle sebe a oba jsou obklíčeny šesti židlemi.
Na každém stole je vždy nějaká dekorace ať už ve formě mísy s ovocem či zeleninou, nebo nějakou květinou. Pokud si někdo přisedne k tomuto stolu a pomyslí na to, co si přeje k jídlu, Insignia mu to s největší pravděpodobností splní. Ani o zbytky a nádobí se není třeba starat. Ty zmiznou stejně tak, jak se jídlo objeví.
Druhou pomyslnou částí je jakási odpočívárna na druhém konci pokoji. Ta se skládá z velkého koženého gauče, pár sedaček a kupu pohodlných polštářku. Ve středu toho všeho je konferenční stolek, který je prosklený. Pokud nemáte hlad, ale chcete jen něco dobrého zakousnout, či si dát lahodný nápoj, nenajdete lepší místo. Navíc je jedna stěna jídelny prosklená, takže se můžete kochat krásami vesmíru.

Šmankote neblázni, tohle není kocovina, abyses z toho vyběhal, hubovala jsem ho jako zdravotní sestřička neposedného pacienta. Něčím si tam pohneš, šlápneš na to nebo ti podjede berle a špatně ti to sroste. Mazej na ošetřovnu, nakázala jsem mu s obočím přísně staženým a ukázala ke dveřím. Člověk by řekl, že když na to máš vzdělání, budeš se chovat rozumněji, kroutila jsem nad tím hlavou. Aby ti to nebylo líto, taky půjdu do postele. Ale radši asi spíš do své. Na ošetřovně je poslední dobou nějak moc živo, radši bych trochu soukromí. I když začínám mít pocit, že se ze mě stává asociál. Když nepočítám tebe, vůbec s nikým nemluvím... zadumala jsem se poprosila Insignii o termosku toho druhého bylinkového čaje, který byl o poznání chutnější než ten první a navíc to vypadalo, že i líp funguje. V duchu jsem jí slíbila vrátit všechno nádobí, které jsem si napůjčovala, jakmile to půjde.

Zasmial som sa."Ja som tu lekár.." povedal som jej zdrcujúcu novinku, ktorú asi nevedela."Takže viem, čo je prednejšie. Ty sa pekne vyspi..dobrú noc a pekné sny.." povedal som a usmial sa."Možno večer k tebe "skočím"." povedal som a pomaly odchádzal preč. Zrazu som sa objavil za ňou."Baf!" povedal som, dal jej bozk na čelo."Dobrú..." potom som znova zmizol. Žeby mi šibalo z tých sedatív? Kto vie?

/presun/

Hej, cukla jsem sebou, když mi začal kmitat před očima a "napadat mě". Drzoune, ucedila jsem mezi zuby, když už byl pryč, ale usmívala jsem se. S termoskou a přihlouplým úsměvem na tváři jsem se odšourala zpátky do své kajuty.

(přesun)

Došla jsem do jídelny a dala si další dávku bylinkového čaje. Damnit, já tam nechala to nádobí, sorry, omlouvala jsem se Insignii v duchu. Pak jsem požádala o trochu leča s chlebem a máslem a skleničku fresh džusu. Vitamínů není nikdy dost.

Dumala jsem, jestlipak šel včera Petr na ošetřovnu. A jestlipak je už lépe Eserathovi? Rozhodla jsem se, že se tam za nimi po jídle zastavím.

(přesun)

Nakonec se mi podařilo dostat se do jídelny, aniž bych rozbila jediný hrnek, ale dalo mi to zabrat. Tác s umytým nádobím jsem položila na stůl a v duchu Insignii poděkovala. Zařekla jsem se, že příště ho budu vracet svědomitěji. Ini to zjevně vzala, nádobí se vpilo do stolu a bylo uklizeno.

(přesun)

Vošla som do jedálne a trocha sa porozhliadala, či niekoho neuvidím. Nikto nikde, tak som si sadla za stôl a pustila sa do jedla. Zeleninový šalát mizol jedna radosť. Aj z vína statočne ubúdalo.

"Ahoj," pozdravila som Matta s úsmevom. Potešila som sa, že ho vidím.
"Ujde to. Čo ty?"
Šalát bol už preč a tak i víno. Objavil sa predo mnou ďalší pohár. Váhavo som naň pozrela, predsa len už som mala dva. Nakoniec som po ňom siahla, raz za čas nezaškodí...

"Ále, mám chuť a sama preto, lebo nemám s kým," zasmiala som sa. "Ale toto je posledný pohárik," povedala som rozhodne, lebo už som cítila vplyv alkoholu. A to je nebezpečné... pre mňa...
"Ako že mimo?" vrátila som sa k jeho odpovedi.

"Nie, nie, opiť sa fakt nepotrebujem," zasmiala som sa.
"Hmm, keď nad tým rozmýšľam, vlastne ani ja." Ale radšej som od rozmýšľania upustila, mám v sebe alkohol... Ale zas nemôžem od toho upustiť úplne... haaa, také problémy môžem mať len ja.
Dopila som posledné kvapky vína a pozrela na Cherryl. Spinkala mi stočená v klbku pri nohách.

"Ja sa neopíjam, iba raz za sto rokov. Ale víno si občas doprajem, keď je chuť...
Nič... Len to nie je také ako predtým. Cítim sa inak. Ale to sú zas tie moje analýzy môjho ja... pre druhých nezáživné a nepodstatné," mávla som rukou.
Nemala som si čím zamestnať ruky, tak som sa začala pohrávať s pramienkom vlasov. Pohľad som zabodla do stola predo mnou.

Trocha som znervóznela, ani poriadne neviem prečo. Stále sa hrajúc s vlasmi som naňho pozrela.
"Eh... no, momentálne ma to prešlo, ale raz ti ich teda poviem, keď na mňa zas príde filozofická nálada," zasmiala som sa.

"Čo? Táto slama?" zasmiala som sa, "Neverím."
"Chcelo by to väčšiu hustotu, potom by sa možno dali považovať za obstojné." Možno by mi Insignia mohla namiešať nejaký zázračný elixír, keď už je taká čarovná, hehe.
"Hmm, myslím, že už sa pôjdem zakutrať do postele..."

Začervenala som sa. "To je môj bežný slovník..." Vstala som. "Tak pôjdem, dobrú noc."
Spolu so Cherryl som opustila miestnosť.

Predtým, než som opustil jedáleň, som sa ešte stihol najesť a napiť. Rozhodol som sa, že by nezaškodilo navštíviť najskôr kajutu a vziať si čisté oblečenie, no a potom samozrejme sprchy. A tak som sa teda vybral smerom ku svojej kajute.
(presun)

Vošla som do jedálne a pomaly som došla k stolu. "Kakao, kakaooo!" Povedala som energicky a žiadaný nápoj sa predo mnou objavil spolu z vianočkou, perníkmi a inými sladkosťami. Čakala som kedy príde Kae, povšimla som si Matta a pousmiala som sa. Pozdravila som sa aj keď som mala pocit že spí.

Přišel jsem chvíli po Ell. Sedl jsem si naproti ní ke stolu a zamyslel se. Umm nechám to na tobě Insignie, ale určitě chci čajdu... pomyslím si s úsměvem. Když se pak přede mnou objeví velký hrneček, no možná už hrnec, s čajem. A pořádná mísa rámenu. Oddělím od sebe hůlky. Itadakimasu... řeknu s úsměvem a pustím se s chutí do jídla.