Jídelna

Předmět: Jídelna Tue Jan 17, 2012 1:52 pm

First topic message reminder :

Zdálo se, že loď poskytovala svým obyvatelům místnosti přesně podle toho, jak je potřebovali. Proto když měl například snílek hlad, velice snadno ho svými spletitými chodbami navedla přesně tam, kam bylo třeba - do jídelny.

Jídelnou byla nevelká místnost s několika dlouhými stoly vyrovnanými vedle sebe. Zařízena byla velmi prostě, to nejhlavnější v ní bylo veliké magické okno s výhledem, který se měnil podle toho, jaká byla zrovna denní doba. K snídani jste se například mohli dívat na výhled na oceán, nad nímž právě svítá a kde dovádí racci, při večeři vás pak okouzloval pohled na tmou zahalený deštný prales, a byli-li jste dostatečně potichu, mohli jste slyšet i jeho tajemné zvuky, cvrkot cvrčků a pokřikování opic.

Kromě tohoto magického okna tu nebylo moc na co koukat. Bylo tu především hodně zeleně, rostlin v překrásně zdobených květináčích, a na stěnách obrazy, které se často měnily a mnohdy obsahovaly různá vepsaná poučení a rčení.

Na stěně hned vedle okna visel rozměrný, jakýmsi pradávným písmem popsaný pergamen - jídelní lístek. Na něm si snílek mohl zvolit z množství lahodných pokrmů ten, na který měl právě největší chuť, a pro objednávku pak stačilo posadit se ke stolu a pomyslet na svou volbu. Vybraná dobrota se pak objevila přímo před snílkem a ten si mohl dobře pochutnat. Právě tak nádobí se obvykle samo odklízelo poté, co je snílek vyprázdnil. Jen někdy, například chtěla-li vás loď poškádlit nebo potrestat za přestupek proti lodnímu řádu, se nádobí neodklidilo a na stěně se objevil plechový dřez, kde jste se o svůj nepořádek museli postarat klasicky postaru, bez použití magie.

Jídelna často platila za druhou společenskou místnost. Snílci byli sice obvykle natolik zabráni do jídla, že neměli mnoho času u něj mluvit, a židle tu nebyly tak pohodlné, přesto se ale i tady daly řešit různé problémy, občas tu někdo i po jídle zůstal sedět třeba s knihou nebo se omámený postavil k oknu a nechal svou fantazii putovat kdesi po pouštích a oázách nebo po deltách ohromných řek, na jejichž vodopády se právě díval...

Anonymní

Mírně udiven jejími posledními slovy "Proč ne,já chci" řeknu opět vesele.
Na chvíli se zamyslím To by šlo...jo to by se dalo.
"Tak když nemůžete do umývárny,dokážu aspoň zařídit,aby jste se umyla zde" promnu si bradu a vypadám zamyšleně.
"Ale sprcha či vana by to nebyla pokud nevadí...a soukromí bych zajistil přenosnými paravány" dodávám i přemýšlím zároveň.

Předmět: Re: Jídelna Sun Feb 12, 2012 11:55 am

Nad týmito slovami som sa pozastavila s údivom.
"To od teba nemôžem žiadať," vydala takmer okamžite bez čo i len kratučkej pauzy.
"Naozaj, som ti vďačná za všetko, čo pre mňa robíš, ale nemožno sa na teba spoliehať vo všetkom. Len pre moju sebeckosť, len pre môj strach vychádzať pred vašimi očami na svetlo, sa predsa nebudeš snažiť mi všemožne pomáhať tak aby mi to vyhovovalo. Nemáš dôvod a keby si čo i len tušil, čo som skutočne zač, ani by ťa len nenapadlo sa mnou zapodievať. Stačí, urobil si toho už dosť," prekvapivo som zo seba po nejakom tom čase zasa raz konečne dokázala dostať viac než len jednu súvislú vetu.

Anonymní

Zasměji se nahlas a s chutí "Co jsi zač,jaké máš pohnutky k čemukoliv je mi jedno...jsi člověk..teď jsi tady a teď...a tam kde jsem žil se k hostům chováme mile,jedno jakého postavení,názoru jsou..." vyhrknu překvapivou rychlostí,až mě to samotného zaskočí.
"Tolerance je pěkná věc,potřeba jiných lidí taky" mluvím mluvím.
"Nevidím jediný důvod zatímco jste na lodi,aby jste neměla stejný komfort jako ostatní zde" řeknu rázně,jasně.
"Takže chcete se umýt,aspoň improvizovaně tady...nebo jen sedět a říkat jak jste zlá a bla,bla,bla" dokončím řeč,napiji se kávy.

Předmět: Re: Jídelna Sun Feb 12, 2012 12:16 pm

"Nie som," odpovedala som stroho nevedno na ktorú z jeho poznámok. Dal mi dostatočný dôvod. Už to viac nemalo najmenší zmysel schovávať, vonkoncom, skôr či neskôr by na odhalenie aj tak s najvyššou pravdepodobnosťou došlo. Povstala som zo svojho potemneného kútika a zaujala postoj na svetle. Spočiatku sa všetko zdalo byť normálne, no ak bol Olaf dostatočne pozorný, mohol uvidieť istú zvláštnosť. Nevrhala som totiž žiadny tieň.
"Nie som človek, ale paradoxne to, proti čomu sa chystáte bojovať," bola som si už viac než istá, že mu to docvakne. I ja som totiž bola prekvapivo nočná mora.

Předmět: Re: Jídelna Sun Feb 12, 2012 12:22 pm

"Och...nevidíš, že tu Olaf rád pre teba niečo urobí? Veď si teraz náš hosť. Si spojenec na našej lodi. Tak prečo sa toľko tomu vyhýbaš?" poviem a zaspatými očami poviem. Po chvíli ich otvorím a usmejem sa. Natiahnem sa a uvedomím si, že stále sedím v jedálni. Pomyslel som si na mäso so zemiakmi a hneď na to som s chuťou jedol. Popíjal si vymyslenú minerálka a usmieval sa.

Anonymní

Počáteční zaražení se změní v údiv,ten po chvíli přejde do zcela neutrálního výrazu ala kámen.
"Zajímavé hmmm" řeknu zamyšleně a bez stopy emocí.
"Přijmu fakt,že jste tady stín nebo noční můra nebo jak kdo chce pojmenovat vaši formu" propletu prsty a dlaně sepnu jako kudlanka nábožná.
"Nechci zbytečně filozofovat...jste noční můra,nevím o nich téměř nic..." vydechnu nakumulovaný vzduch z plic a dopiji kávu.
"Jak je možné,že pracujete pro organizaci řízenou lidmi?" poznamenám věcně.
"A ještě,chcete aspoň nádobu s horkou vodou,mýdlem,aby jste si opláchla aspoň obličej?" dodám jako by neřekla nic o tom,že není člověk.
Kouknu na právě probuzeného kolegu a lehce kývnu na pozdrav.

Předmět: Re: Jídelna Sun Feb 12, 2012 12:35 pm

Na Pietroviča som nestihla zareagovať, keďže sa takmer okamžite potom ozval Olaf.
"Tiene nie sú jediné formy nočných mor, naopak sú to iba tie najnižšie a najprimitívnejšie. Kniežatá sú nad nimi, pričom naberajú pomerne ľudské podoby," oboznámila som ich s hierarchiou.
"Ja som ale pomimo toho systému, pravdepodobne jediná svojho druhu. Môj brat na to má jednoduchý výraz, "odporca". Je totiž zjavné, že sa nočné mory niečim riadia, ba čo viac, bolo preukázané, že odniekiaľ vnútornými hlasmi dostávajú príkazy, ktorými sa musia riadiť. Ja žiadne nepočujem, ničím sa riadiť nemusím, ani necítim potrebu zabíjať. Medzi seba ma neprijali ani nočné mory, ani ľudia, ale práve môj brat. Nič viac, nič menej," povedala som im všetko, čo viem, hoc prevažná väčšina bola mierená v prvom rade na Olafa. Jeho návrh ohľadom mydla som pre tentokrát ignorovala, očakávajúc, čo za reakcie sa mi z jeho strany naskytne.

Anonymní

"Zajímavé,děkuji za vysvětlení" pokynu hlavou s úctou.
"Jistě se tyto poznatky budou hodit" rozpletu prsty načež se poškrábu na hlavě Ale jak to ještě nevím proletí mi hlavou,na obličeji se samovolně objeví úsměv.

"Dál se nebudu ptát na Vaši existenci,či jak bojovat proti nočním můrám,já rád řeším věci....sám" usměji se trošku děsivě.
"Ale stále to podle mne nic nemění,pokud něco potřebujete stačí říct" oznámím klidným hlasem.

Předmět: Re: Jídelna Sun Feb 12, 2012 12:55 pm

Nad jeho poslednou vetou som sa ako obvykle pozastavila.
Ani po tom všetkom sa nenecháva odradiť?
"Vaša naivita sa vám jedného dňa vypomstí," upozornila som ho na skutočnosť, že nočnej more nie je možné veriť ani len s ľudským obalom.
"Ale..." prehovorila som z ničoho nič skôr než na to dostal možnosť reagovať.
"...teraz, keď je už všetko jasné, keby si ma mohol odprevadiť do onej "umývárny", bola by som vďačná," po dokončení tejto vety došlo k niečomu, čo u nej doposiaľ ešte nikto z paluby nemal možnosť vidieť. Alma sa usmiala, hoc len veľmi nepatrne, no predsa len.

Anonymní

"Jak se někdy říká" poznamenám.
"Přátele si drž u těla, nepřátele ještě blíž" řeknu vesele.
"Ale neberte si to moc osobně" dodám,vstanu.
"Tak prosím za mnou" dojdu ke dveřím a vyjdu na chodbu.

(Přesun)

Předmět: Re: Jídelna Sun Feb 12, 2012 1:08 pm

Zvláštne. Bude to už nejaký ten čas, čo som sa niekomu naposledy odhalila, ale nebolo to vôbec tak zlé. Naopak som mala pocit, akoby mi opadol veľký kus srdca. Hoc sa to totiž navonok nezdalo, odporca vždy bol a bude tou najľudskejšou nočnou morou. Ešte stále u mňa boli bádateľné prvky neistoty. Vonkoncom, to, že ma akceptoval Olaf neznamenalo, že ma akceptujú i ostatní. Dbala som však na to, aby som sa ho držala čo najbližšie, čím by sa fakt, že nemám tieň, stratil v tom jeho.
"Vďaka," prehovorila naposledy, než vôbec poprvýkrát historicky opustila jedáleň.
= PRESUN

Předmět: Re: Jídelna Sun Feb 12, 2012 2:24 pm

Zamyšleně a rozmrzele jsem nakráčela do jídelny. Berenika tu nebyla. Tak jsem se alespoň rozhodla nasnídat, ale vůbec mi nechutnalo. Všechno bylo nějak pokřivené, snad jsem se špatně vyspala nebo co, ze všeho nejvíc jsem chtěla kňučet steskem jako nějaké zvíře odloučené od svého páníčka. Musela jsem pořád přemýšlet, jestli to odloučení působí podobně na všechny nebo jestli je to jen tou mou proklatě zvýšenou citlivostí na všechno. Stejně jako když mě trhali od Destiny a nikdo jiný se nezdál být tím zasažen, i teď jsem si opět připadala divná proto, že se mi tak stýskalo po Insignii a po mé posádce.

Zamyšleně jsem srkala hlt po hltu a když jsem měla dopito, už zase jsem neměla stání, a tak jsem se šla projít.

(přesun)

Předmět: Re: Jídelna Sun Feb 12, 2012 6:46 pm

Stále som tu sedel a eM som sa pozdravil. No ako rýchlo prišla, tak rýchlo aj odišla. Ja som sa v pokoji a do sýtosti najedol. Oprel som hlavu o ruku. Trochu som sa škrabal na brade a pousmieval som sa. Zostal som tu sám. Mal som rád jedáleň. Dalo sa tu spať, jesť. Proste všetko. Nemal som v pláne len tak odísť. Avšak ak by nikto neprišiel, iná možnosť by nezostala.

Anonymní

Přijdeme do jídelny,najdu si své obvykle místo kde sedím.
Kavu silnou díky vyšlu jako obvykle objednávku Destiny.
Hrnek se zjeví a já s velkou chutí liji jeho obsah do svých útrob.
"Dáte si teda něco?" ptám se slečny.

Předmět: Re: Jídelna Sun Feb 12, 2012 7:54 pm

Těpééro, pozdravila jsem rozverně, když jsem se dopotácela do jídelny. Ztěžka jsem sebou plácla do židle. Byla jsem příjemně unavená, tělo mě bolelo, ale byla jsem v dobrém rozmaru. Nalej čistého vína, zasmála jsem se jen tak do vzduchu. Destiny ovšem pochopila, že to bylo myšleno v legraci, a přihrála mi obří hrnek s bylinkovým čajem, na nějž jsem ve skutečnosti měla pomyšlení. K tomu taky patřil úctyhodný kousek jablečného štrůdlu. Chutě nezapřete.

Anonymní

"Dobrou chuť přeji" promluvím a opět se napiji kávy.
Pak si natáhnu nohy pod stolem,což mi udělá očividnou radost,opřu se.
Po chvilce začnu přemýšlet Co dál,dneska toho,už moc dělat asi nebudu myslím.

No co jednou za čas se můžu válet odpovím si na na otázku co dělat...

Předmět: Re: Jídelna Sun Feb 12, 2012 8:49 pm

Zasmejem sa."Aj ja teba zdravím eM." usmejem sa a pozriem na ňu. Najprv som myslel, že je opitá ale takto sa správa dosť ľudí bez toho aby mali alkohol.

Předmět: Re: Jídelna Sun Feb 12, 2012 9:01 pm

Co?, zasmála jsem se na Pietroviče, když se na mě tak podezřívavě uculil. Mám jen dobrou náladu. Nakopala jsem zadek pár nepřátelům, dodala jsem tajemně a znovu se usmála. Možná to byly jen figuríny, ale náladu mi to rozhodně zvedlo.

Předmět: Re: Jídelna Sun Feb 12, 2012 9:10 pm

Když jsem dopila svůj čaj a zbodla štrůdl, rozhodla jsem se jít se na ten zítřek prospat. Poslyš, zítra kolem desáté, jedenácté dopoledne vyrážím do přístavu s Kaemonem - toho jsi... potkal? Teď nevím. Skleróza. Každopádně budeme potřebovat dva lidi sebou, dva z Destiny. Jsi první, kdo mě napadá, že by to mohl zvládnout. Máš štít, nemusíš se bát. Tak jestli chceš trochu protáhnout nohy a provětrat se, buď v místnosti s bránou. A kdyby tě napadl ještě někdo, vem ho sebou, v opačném případě se budeme muset spokojit s prvním, koho potkáme, a to bych nerada., dodala jsem, když jsem si představila, že by to mohl být třeba Olaf. Co bychom s ním, chudákem, dělali v přístavu plném nočních můr? Byl to ten poslední člověk, kterého bych do takového nebezpečí chtěla tahat. Ale kapitánka řekla dva, tak to zřejmě mělo svůj důvod. I když jsem nechápala, proč by chtěla vystavovat nebezpečí i někoho, kdo neoplývá vůbec žádnými schopnostmi. Ale co už.

Destiny po mně sklidila nádobí, tak jsem jí v duchu poděkovala, popřála Pietrovičovi dobrou noc a odebrala se do své provizorní kajuty, snad už naposledy.

(přesun)

Předmět: Re: Jídelna Sun Feb 12, 2012 11:12 pm

Vrátila som sa bez jediného slova na svoje obvyklé miesto, kde som zasadla. Udalosti z dnešného dňa ma rozhodne činili spokojnou. Uvedomovala som si však, že čím dlhšie tu iba tak sedím, tým väčšmi sa vojna blíži.
Toto nič nerobenie mi jednoducho nedá pokoja. Cítim v blízkosti niečo zlé, akoby sa so mnou niečo chcelo spojiť, prípadne ma varovať. Intuícia? i napriek tlej predtuche som si vzala deku, ktorú mi pred nedávnom priniesol Olaf a prikryla sa ňou s úmyslom zasa raz spať. Uvedomovala som si, že dnes už aj tak nič nevyriešim.

Anonymní

Když slečna odešla a já přemýšlel jestli se vydám možná na riskantní výpravu usnu jsem jak mám někdy ve zvyku.
Probudím se slečna nikde,lidi tu spí,prohrábnu si vlasy a zívnu.
Pak si vzpomenu na slečninu nabídku Koho vzít...Neige je někde v tahu a myslím,že bych měl strach ji vzít,co kdyby se jí něco stalo...hmm když je tady po ruce padne mi zrak na Pietroviče.
Vytáhnu kousek papíru i tužku,začnu psát vzkaz.
Dopsáno,vzkaz přisunut k jeho spícímu tělu,já se tiše zvednu.
A mizím do umývárny.

Vzkaz Pietrovičovi

Spoiler:

(přesun)

Předmět: Re: Jídelna Mon Feb 13, 2012 9:15 am

Všetko som počúval a prečítal som odkaz. Pomaly som sa postavil. Všetko som mal prakticky pri sebe, takže som sa nemal čoho obávať. Tak som pomalým krokom vyšiel preč. Hlboko som vydýchol aspoň budem mať možnosť vyskúšať svoje schopnosti. Tak som sa vydal do tej miestnosti.
/presun/

Předmět: Re: Jídelna Mon Feb 13, 2012 9:20 am

Rozrušeně jsem vstoupila do místnosti. Během několika minut jsem zhltala míchaná vajíčka a vypila čaj. Bylo po snídani. Bylo na čase. Rozhodla jsem se pro přímý přesun do místnosti s bránou, snad už tam někdo bude. Snad někdo vhodný.

(přesun)

Anonymní

Dorazil jsem stále dosti rozladěn do jídelny Dnes ani nezdravím,proč nemám schopnost,nesmím mluvit,žít.. letí mi hlavou.

Dvakrát kávu,dvě topinky a na to třeba papriku,cibuli a rajče..díky objednám si.
Jeden hrnek a topinku odnesu k tiché slečně,poté se odeberu zpět na své místo kde se zakousnu do topinky.

Předmět: Re: Jídelna Mon Feb 13, 2012 1:22 pm

Dorazím sem. Vôjdem do miestnosti s rukami vo vreckách. Uvidím Olafa a tak si k nemu sadnem."Zdravím...Dúfam, že sa nehneváš." poviem do ticha.

» Jídelna
» Jídelna a kavárna
» Přidaná místnost - jídelna