Neige

לייענען פיייקייַט פון מאָרפאַלאַדזשיקאַל פעלדער
(Schopnost čtení z morfologických polí)


Každá věc na světě, každý živočich, každý živočišný druh i každá osoba, cokoliv, co kdy existovalo má své morfologické pole. I kdyby od určitého druhu byli jen dva poslední jedinci, tento druh bude mít svoje unikátní osobní morfologické pole, bez něj prostě nemůže existovat. Menší pole se vlévá do většího, které se také vlévá do jemu nadřazenému, toť přirozený řád věcí. Každé pole obsahuje informace, díky kterým objekty vědí, čím jsou, základní údaje o nich, informace jak fungují, z čeho jsou přesně tvořeny, některé časté jevy dějící se v jejich okolí a v případě lidí i vzpomínky. Každý z nás podvědomě přijímá z morfologického pole některé důležité informace. Díky tomu je například možné přenášení emocí – pokud jste ve společnosti lidí, kteří jsou rozzuření, je těžké zůstat klidný, zatím co ve veselé společnosti vyžaduje zachování si deprese mnohem více úsilí, než v klubu sebevrahů. Živočišné druhy od sebe také mohou přebírat základní vzorce chování, pokud je příjme za své dostatečný počet jedinců, otisk informací v myslích zbytku druhu je dostatečně silný na to, aby se podle tohoto vzorce začal chovat celý druh(viz. Teorie sté opice). U lidí tento princip neplatí, nebo minimálně ne zcela. Lidská pole jsou také díky tomu, že mají dar myslet nejsložitějšími poli ze všech.

Toliko k morfologickým polím a nyní k schopnosti samé (to bude již stručnější). Lidé jsou normálně schopni čerpat pouze ze svého morfologického pole (a to ještě ne zcela) a částečně z druhového. K ostatním polím nemají přístup, stejně jako opice nemá např. přístup do morfologického pole slimáka. Schopnost čtení z morfologických polí v zásadě spočívá v dovednosti „rozšířit“ své vědomí do morfologických polí, která by neměla být lidem vůbec přístupná / měla by být přístupná jen z části. Tato schopnost má však velmi často negativní účinky na paměť – ta se také nachází v morfologickém poli. Její otisky jsou ale méně hluboké, než například zažité zvyky a tak se expandováním vědomí do jiných morfologických polí částečně mažou, jako když voda maže stopy v písku. Tento důvod platí pro slabší techniky – u technik silnějšího rázu je důvod jiný ( a to ten, že v případě, že vědomí expanduje do složitějších morfologických polí, potřebuje poté čas, aby se opět synchronizovalo s jeho vlastním)


ינטוישאַן
(Intuice)

I.

Pasivní technika, která se rozvíjí spolu s ovládnutím techniky Nahlédnutí člověka. Ve chvíli, kdy se člověk dostane na takovou úroveň, že zvládne techniku Nahlédnutí člověka, má již v přirozeném stavu lehce rozšířené vědomí do morfologických polí ve svém okolí. Proto dokáže vycítit, např. jak to s ním který člověk v danou chvíli myslí. Přirozeně dokáže rozeznat snílka od normálního člověka. Také může vycítit něčí přítomnost v místnosti, ikdyž ho přímo nevidí, neboť cítí jeho pole. Nemůže ale poznat kdo to je.
Všechny informace se projevují v podobě pocitů. V případě že člověk není ochoten naslouchat tomu co cítí (a že se to neděje zrovna málokdy), je mu technika zhola na nic.

ווייַזן ינסייט
(Přímé nahlédnutí)

II.

Technika, která je aplikovatelná na neživé objekty, či květiny, které se nacházejí v dosahu člověka (nejdále cca 20 metrů od něj – a to za předpokladu, že na ně vidí, v opačném případě se vzdálenost snižuje na polovinu). Technika dovoluje vstoupit do části morfologického pole předmětu, které obsahuje informace o tom, z čeho je vyroben, co je zač, případně kde je rozbitý/porouchaný.
Nevýhoda se odvozuje od velikosti objektu – v případě objektu, který má v průměru přibližně půl metru, člověk zapomíná poslední dva posty + ten aktuální. K zjišťování nevýhody se pak prostě použije přímá úměrnost (v případě, že vycházejí desetinná čísla, zaokrouhluje se vždy nahoru).



ומדירעקט ינסייט
(Nepřímé nahlédnutí)

III.

Pro techniku platí všechna fakta (vyjma nevýhod), která jsou uvedená pro techniku Přímého nahlédnutí, s tím rozdílem, že člověk má přístup k celému poli předmětu – tímto způsobem tedy lze získat například hesla, potřebná k přístupu do některých počítačů, či výrobní postup dané věci.
Základní nevýhoda je v tomto případě, zapomenutí šesti předešlých postů + všechny posty, kdy měl aktivovanou techniku. Za každý další post, po který je technika udržovaná pak přibývá jeden zapomenutý post zpět (první post se nepočítá).



מענטשלעך ינסייט
(Nahlédnutí člověka)

IV.

Technika je aplikovatelná na člověka, případně zvíře a poskytuje přístup do celého jeho morfologického pole. To znamená, že má člověk přístup ke všem jeho zvykům, vzpomínkám, stejně jako zná přesně uspořádání jeho těla, případné nemoci, které se v něm nachází a akupunkturní a akupresurní body. Díky tomu, že také přesně zná jeho vzpomínky a zvyky, dokáže v podstatě naprosto spolehlivě předpovědět, co udělá asi čtvrt vteřiny dopředu ( nefunguje u naprostých bláznů, jejichž chování nemá naprosto žádný řád a v případech, že se během té čtvrt vteřiny stane nějaká nečekaná vnější událost, která nazíraného člověka ovlivní).
Nevýhody techniky záleží na tom, jak dlouho je technika aktivovaná. Vzhledem k její složitosti již nedochází k „smývání stop“, ale k částečné amnézii, kdy člověk zapomíná všechny vzpomínky na výchovu, rodinu, či svůj vlastní původ. Mimo to také částečně zapomíná mluvit. Zůstávají pouze věci, které jsou v morfologickém poli zaryté skutečně hluboko – jako dětské říkanky, písničky, jezení příborem, či věci, které jsou pro člověka běžné a kterými se denně zaobírá (v případě Neige jsou to tedy např. zákony mechaniky – což může být i nebezpečné, neboť ve chvíli kdy neumí rozlišit dobré věci od špatných a lidi které zná od neznámých, může být tato vlastnost nebezpečná). Tyto negativní účinky pak při užití v jednom postu trvají deset postů a s každým dalším postem se pak zvyšují o pět.



ינסייט פון דער וועלט
(Nahlédnutí světa)

V.

Technika nejvyšší úrovně, která umožňuje přístup do všech morfologických polí najednou. Je neskutečně náročná na provedení, neboť se člověk musí zcela otevřít a umožnit vědomí přístup do celé sítě. Kromě mnoha výhod techniky, které jsou jasně zřejmé, umožňuje ještě díky přístupu ke znalostem o všech věcech v jejím okolí předpovídat budoucnost na asi třicet vteřin dopředu s v podstatě absolutní jistotou (výjimku opět činí absolutní blázni). V tomto stavu také dokáže dělat prognózy do budoucnosti, u kterých se pochopitelně rapidně zvyšuje pravděpodobnost, že jsou správné.
Ve chvíli, kdy se uzavře přístup k ostatním morfologickým polím, potřebuje člověk dlouhou dobu na zvyknutí si na své vlastní pole, během této doby zůstávají stejně jako v technice Nahlédnutí člověka hluboko zaryté zvyky a informace, úplně však ztrácí schopnost mluvit. Výjimku tvoří maximálně tak některé písně, které mu např. rodiče zpívali, když byl malý. Naprosto taká ztrácí soudnost. Kromě toho prvních dvacet postů trpí silnou klaustrofobií, která je ale ve skutečnosti způsobená tím, že se mu „uzavřelo“ vědomí. Opravdu se uklidní teprve tehdy, když je ve volném prostoru (tedy, nestačí ani velká síň, či něco podobného).
Základní trvání je dvacet pět postů, s každým dalším postem potom doba, kdy je člověk takto postižen vzrůstá o sedm postů.