Kajuta Kapitánky Nemo

Knižní polička:


Skříň s památkami:
Zatím žádnou neobsahuje

Po tom, co jsem před třemi týdny vyšla z knihovny, jsem se šla projít po vzducholodi. Jmenovala se Destiny. Ale kde jsem to teď?? Vypadá to, že v nějaké kajutě! Přesně takto bych si vybudovala vlastní kajutu... Že by byla moje? Vyhlídla jsem z okna a prohlídla si vzducholoď zvenku. Ale toto přece není Destiny??!! Kde teda jsem? Nejspíš budu muset vyjít ven a porozhlédnout se.

- přesun -

Vejde do místnosti a z poličky vezme lodní deník. Sedne se ke stolu a začne zapisovat dnešní události.
__________________________________________________________________________________________
Dneska jsem se probudila v této kajutě. Nevěděla jsem, co se se mnou dělo. Prostě jsem se zde objevila. Zajímavé ale je, že jsem věděla, že polička v kajutě je má, a že na té poličce leží tento lodní deník, který je taky můj. Ostatně, jako celá kajuta.
Po chvilce přemýšlení jsem vyšla z kajuty a zamířila na palubu. Tam jsem potkala opravdu moc hezkého kluka... Jmenoval se Kaemon a měl dlouhé hnědé vlasy, kterými mě hned zaujal.. Oznámil mi, že tato loď se jmenuje Insignia. Doufám, že se spolu ještě někde sejdeme, přišel mi strašně zajímavý.
Po palubě jsem se vydala prozkoumat strojovnu. Ta spousta páček, trubek, koleček! Opravdu moc inspirující místnost. Musím sem zajít i zítra.
__________________________________________________________________________________________

Položí deník na poličku a jde se lehnout.

Vstane z postele, do ochablých rukou vezme lodní deník a pustí se do zápisu. Ruce se ji třesou a tak se na stránkách objevují početné kaňky.
__________________________________________________________________________________________
Cítím se špatně. Poslední 3 týdny vůbec nevycházím z pokoje. Živím se svými skromnými zásobami a nikdo mě nenavštěvuje. Většinu dne prospím. Pokud nespím, tak se dívám na rychle se měnící pohled v okně. Ksakru! Je mi 17 a já tady nadávám na svůj ubohý život jako starý babka! Vždyť mám ještě všechno před sebou! Teď vstanu, a pomaloučku se přesunu na ošetřovnu. Je tady na této vzducholodi špitál, ne?? Doufám, že ano. Potřebuju něco na povzbuzení.. Nebo do jídelny? Pro čokoládu? To je přece ten nejlepší lék! Hlavně pryč! Pryč z té kajuty!
__________________________________________________________________________________________

Položí deník na poličku a pomalu vykročí ke dveřím.

- přesun -