Po dni plném překvapení jsem měla potřebu trochu si odpočinout. Motala jsem se na lodi, dokud jsem nedorazila k chodbě, ve které se nacházely kajuty všech členů posádky. Když se mi konečně podařilo najít svoje dveře, byla jsem tak unavená, že už jsem skoro nevnímala. To, co jsme objevila za nimi mě ale dokonale probudilo.
Vážně jsem začínala věřit, že ta loď je kouzelná. Jak by jinak bylo možné, aby mi postavila přesně takový pokoj, který jsem si přála? Pousmála jsem se a zavřela jsem dveře. Ujistila jsem se, že jsou pořádně zavřené, rozběhla se k posteli a skočila na ní.
Hned jsem zase vyskočila a šla zkoumat skříň. Byla plná různých triček, tílek a kalhot. Ať jsem hledala jakkoli, vyhrabala jsem jenom dvě mikiny a žádnou sukni. Tím líp. Nemám ráda sukně ani nic s dlouhým rukávem.
Vytáhla jsem ze skříně nějaké pyžamo, rychle se převlékla a svoje oblečení hodila jen tak na zem, zítra to uklidím. Ten pokoj byl tak uhlazený a čistý, jako by byl každý centimetr předem naplánován. No, to asi moc dlouho nevydrží.
Pomalu jsem se přesunula k posteli. Ten koberec byl tak příjemný... Lehla jsem si a přehodila přes sebe tenkou deku. Prostě sen...