Kajuta Willa

Tahle kajuta by obyčejného člověka moc nenadchla, je to normální čtvercový pokoj s menším kumbálem. Vše se obloženo bukovým dřevem, jako by do této chodby byla zasazená lovecká chata. Celá místnost je provoněná dřevem, jak ze zdí, tak i z nábytku, který zde byl také ze dřeva a v rohu byl dokonce malý krb a vedle něj velké okno.

V hlavní místnosti je jedna vetší postel ze dřeva se slaměným polštářem a peřinou a byla postavena naproti krbu. Byly zde poličky na knihy, věšák na věci. Pak něco jako kuchyňská linka, kde byly dokonce krbové kamna na vaření. Dřevěný stůl z masivu a krásně vyřezávané stoličky. Dokonce zde je i pár menších laviček na sezení. V pravém rohu ode dveří je krásně vyřezávaný pult v něm je porcelánová mísa s porcelánovým džbánem, kde byla čistá voda a také zrcadlo.

V menším kumbále je dost místa na vaši výbavu a různé věci na uskladnění, ale hlavně se zde nachází nová prostěradla a povlečení.

Will šel po chodbě a když uviděl cedulku kajuty, tak si oddechl a šel hledat nějakou volnou kajutu. Najednou se zastavil před jednou kajutou, volnou rukou zaklepal a když se nikdo neozýval, tak vešel dovnitř. Když vešel, tak jako by mu někdo vzal schopnost mluvit "tohle není možné" řekl a šel doprostřed pokoje a v očích se mu tvořily malé slzy "to je jako doma u strýce" řekl a pak si otřel slzy "konečně.....jsme doma" řekl a odložil si všechny věci, kápi si pověsil na věšák a luk s toulcem na vedlejší věšák. Pak si odepnul pásek s noži, opasek položil na stůl a malý vrhací nůž v pochvě si dal pod slaměný polštář, pak si lehl na postel a schoulil se do klubíčka, aby nemoc trochu ustoupila. Také nějakou dobu hodně přemýšlel, ale po nějaké době usnul.

Byla to strašlivá a bezesná noc, když si Will myslel, že nejhorší je již za ní, tak byl na omylu a vše nejhorší se vyvrbilo v noci. Will toho moc nenaspal, vetšinou byl v křečích a bolestech, ale aspoň za co byl rád, že ho už nenutilo zvracení. Když bylo ráno a jemu už se nechtělo spát, tak si sedl na postel, ale nikam se nehrnul, jen si otevřel okno a zhluboka dýchal. Seděl tam tak dlouho dokud se jeho žaludek dosti neuklidnil a pak přešel k pultu s porcelánovou mísou. Do té nalil z porcelánové konvice vodu a hned si začal omývat obličej. to ho dosti probudilo a dodalo pocit svěžestí. Když byl hotový, tak se podíval na nějaký kus plátna vedle putlu "tímhle se asi otírají" řekl a šáhl pro ručník "zajímavá věc, jen takový kus plátna na otření" řekl a když se omyl, tak si oblékl pouze kalhoty a blůzu, protože jak zjistil jeho pláštěnka zde byla úplně zbytečná. Pak tedy vyšel z pokoje a zamířil na palubu.

(přesun)

Will přišel do svého pokoje a v klidu se protáhl a pak se poplácal po břiše "no a je to lepší" řekl, ale pak se zase přestal smát a přešel k oknu "takže maličkost mám za sebou nyní jdou na věc problémy" řekl si, ale zatím nad tím nechtěl přemýšlet, první chtěl mluvit s kapitánkou a pak začít věci řešit. ALe první se musel protáhnout jeho svaly byly ztuhlé a po včerejších křečích se potřeboval rozpohybovat, proto si udělal pár kliků, dřepů, sedů a leh a pak klusal na místě. když se dostatečně rozpohyboval, tak se ještě protáhl a to mu stačilo. Přešel ke svým věcem a z kapsy si vytáhl menší foukací harmoniku, pak přešel k oknu, to otevřel a sedl si na parapet a začal na ni hrát

Will si hrál na svou harmoniku a její melodie ho dostávala do úplného klidu. Hrál si takhle půlhodinku, bolest a divný pocit úplně ustoupil, ale najednou uslyšel nějaký dutá pád. Hned se otočil a řekl "kdo se to opo...." nedořekl, protože v Kajutě nikdo nebyl, jen jeho opasek se saxonským nožem byl na zemi "co to má znamenat" řekl a přešel k opasku zvedl ho a šel si opět sednout na parapet a opasek si na něj také položil "tahle loď je plná tajemství" řekl a začal znovu hrát. Opět hrál půlhodinu, najednou přišel pomalý refrén, který Will prožíval zavřel oči a představoval si různé věci, dokonce i to jak létá, ale když otevřel oči, tak jeho hudba opět utichla a on uviděl, jak se jeho opasek vznáší ve vzduchu "co se to děje" řekl a najednou opasek spadl na zem "že by to bylo tou hudbou" řekl si a zahrál pár melodii, když se nic nedělo, tak tak hrál 5 minut, ale pořád nic "nebo že bych to dělal já" řekl si a pak zapátral v paměti a vybavovala se mu jedna vzpomínka na jeden rozhovor "schopnosti" řekl a pak mu to došlo "že bych také měl nějakou schopnost" řekl, sedl si na zem a před sebe si dal opasek "jak to jen funguje" řekl si a dal nad opasek ruku "opasku vznášej se" řekl, ale nic se nestalo "opasku leť" ale zase se nic nestalo a Will začal přemýšlet "když jsem hrál, tak jsem si představil jak létám, co když je to ono, když nic jiného nezabírá" řekl a jen tak si tam sedl a zase si zkusil představovat, že léta, dlouho se nic nedělo, ale po nějaké době ,najednou opasek vzlétl, ale hned spadl "ano je to mou myšlenkou" řekl Will a zvedl se "tohle je úžasné" řekl a postavil se, ale jemu se nějak zatočila hlava "páni co se děje, snad ne zase mořská nemoc" řekl si, ale to nebylo ono, cítil se i tak trochu vysílen "žeby jsme byl unaven z tohohle" řekl si a pak jen pokrčil rameny "no raději se půjdu projít a pak půjdu už spát, budu si o tom muset s někým promluvit" řekl, ale ještě si vzal opasek se saxonským nožem, připnul si ho a ještě pod polštář sáhl pro vrhací nůž a také si ho připnul a pak vyšel z pokoje.

(přesun)

Will došel do kajuty, zavřel za sebou dveře a jen tak tam stál "zvláštní jako by ten kluk byl schopen se začít chovat normálně" řekl a pousmál se nad tím "ale byla by škoda ztratit někoho z koho bych si mohl utahovat" řekl a zase si zívl a protáhl se "no nic půjdu už spát" řekl, sundal si opasek s noži, malý vrací si opět dal pod polštář, sundal si vrchní blůzu a boty a zachumlal se do slaměné peřiny, která jako by voněla čerstvě posečenou slámou. ještě nějakou dobu uvažoval nad tím co se vše událo, ale pak usnul jako špalek.

Dalo by se říci, že je ráno, tedy temnota vesmíru, toho moc nenapověděla, ale Will byl už zvyklý, vždy vstávat po 8 hodinách spánku, vždy se po tomhle hned vzbudil ,ale byl čerstvý a připravený na každý den. Will otevřel oči a hned vstal, přešel k umyvadlu, nalil tam opět čistou vodu a zase si omyl tvář a ještě si polil hruď vodou, na osvěžení a nakonec se osušil onou osuškou, která vyla pověšena vedle umyvadla "ahh není nic lepšího než studená voda po ránu, perfektně to probouzí" řekl si Will a zase začal menší ranní rozcvičku musel se držet ve formě a dnes se chtěl věnovat svým povinnostem aby nevyšel ze cviku. Když se pořádně rozhýbal a nakonec protáhl, tak si opět vzal pouze kalhoty, blůzu a boty, pak si nasadil opasek s vrhacím a saxonským nožem, přes rameno si přehodil toulec s šípy a luk dlouhý skoro jako on sám si vzal do ruky a vyrazil do jídelny, kde se chtěl první najíst a pak jít cvičit, měl ještě zajít za Alfiem, ale nevěděl jestli spí a nechtěl ho budit ze sna, tak si chvilku potrénuje a pak za ním zajde.

(přesun)

Will přišel do svého pokoje, celodenní cvičení mu hodně prospělo a on si v klidu vše zopakoval a zase se dostal do ráže. Odložil si toulec s lukem na věšák, opasek si odepnul a také ho pověsil, jen vrhací nůž si opět dal pod polštář. Pak přešel k umyvadlu a trochu se osvěžil studenou vodou. Bylo to zvláštní vždy když do mísy nalil vodu, tak potom zmizela a porcelánová nádoba byla zase plná čisté osvěžující vody "ahh no měl bych se asi pokusit udělat něco s těmi schopnostmi o které každý mluví" řekl Will, vzal si tedy šíp. který měl v toulci, položil ho na podlahu a sedl si k němu "nereagovalo to na mé povely, ale když jsme si představil, jak létám, tak se tak stalo, takže možná to bude v tom, takhle loď je přece pro lidi co sní, třeba mé sny ji dávají pohyb, bez doteku" řekl Will, zavřel oči a zase si představoval, jak se šíp vznáší a vždy koutkem oka koukl jestli se něco děje. Nedělo se dlouhou dobu nic, ale Will byl vycvičen v trpělivosti někdy musel zůstat hodiny ve stejné poloze a nemohl se vůbec pohnout. Pak to najednou přišlo, po dlouhé době se najednou šíp vznesl a jen tak se tam vznášel. Will otevřel oči a celé si to prohlížel, ale pak najednou spadl na zem a byl konec "jak to, že to vždy vydrží jen takovou chvilku, třeba si to málo představuji, nebo spíše pak jsem se zamyslel nad něčím jiným a proto se to zrušilo" takhle tam Will seděl hodiny a pokoušel se svou myšlenkou zvednout šíp párkrát se mu to podařilo, ale když už šíp zvedl na po páté, tak už byl hodně vyčerpaný "je v tom nějaký systém, ale je to velmi namáhavé" řekl Will a rozhodl se to pro dnešek ukončit. Vstal šíp schoval do toulce a jelikož hlad neměl, tak šel hned spát.

Will byl rád, že Berenika přijala jeho výzvu a pak když odešla, tak vyšel také a zavřel dveře
(přesun)