Vivienne

Dobrý den,
v tomto internetovém světě si nechám říkat Vivienne, ani vlastně nevím pořádně proč, nebo jak jsem k tomuto jménu přišla. Do klubu snílků mě přinesla patnáctá vzducholoď (libere.blog.cz/1105/patnacta-vzducholod-se-snilky).
Sídlím na blogu, který jsem pro nedostatek nápadů nazvala po sobě: vivienne.blog.cz/ .
Kontaktovat mě lze na Nefertiry(zavináč)seznam.cz

Teď bych asi měla napsat něco o sobě, že? Mám ráda fantasy a snažím se i psát, především povídky, ale tu a tam mě napadne i nějaký ten veršík. Baví mě fotit, ale nejsem v tom nijak dobrá. Obdivuji ty, co umí kreslit, protože to sama neumím, i když bych moc chtěla. Válčím s českým pravopisem a on vyhrává( a tak se předem omlouvám, když do nějakého příspěvku seknu hrubou chybu, klidně mě opravte budu jen ráda) za což se dost stydím, ale snažím se zlepšit. Jsem knihomol, ale špatně se mi v díle hledá myšlenka/motiv a stejně špatně se mi píše vlastní názor, neumím vyjádřit kritiku, asi protože si děl druhých vážím. Mám problémy s lidmi komunikovat jak v reálném světě tak občas i v tom internetovém. Na druhou stranu dokážu být dost ukecaná, ale jen s někým koho dobře znám. Neumím se seznamovat a to je mi vyčítáno. Nerozumím svých spolužákům a nemám si s nimi o čem povídat. Nerozumím sama sobě a nevím, co chci. A i proto jsem „musela“ jít na obchodní akademii, i když mi to nic neříká. No ale už se s tím musím nějak porvat. Jsem technický antitalent a elektronika se v mé blízkosti často chová podivně ( doufám, že zde nezpůsobím nějakou katastrofu ).

Krátká ukázka:
Masy lidí, davy valící se městem. Hluk a změť barev. Doteky, pachy. A nenávist klíčící v srdci. Touha zabít sílí. Den co den. Zas a znova, hluk, změť barev a zvuků. Chladný kov zbraně. Věrné přítelky, vykonavatelky pomsty. Kulky žhnou-touží vstoupit do lidského těla. Zničit jej. Jen zmáčknout spoušť, vypustit nenávist. Ach ano, už je čas.
Šeď města se mění, rudne krví masy. Hluk se změní v ticho. Ticho, které tiší. Šílený smích vraha, který ze všeho nejvíce nenáviděl lidi. Jejich hluk, doteky, hlasy. A tak je umlčel navždy....

Wow, tak ukázka... Zní to opravdu zajímavě.
Asi jsem trochu masochistka, ale mám takové texty ráda.

V některých částech druhého odstavce se vidím.
Neporozumění se spolužáky, komunikace jen vyjímečně... Jediný rozdíl vidím v tom, že já jsem češtinářka tělem i duší a na gramatiku nedám dopustit xD
Mimochodem, jaké je to na Obchodní Akademii? xD Mámin sen zjevně je, že půjdu buď tam nebo kdekoli, kde je dostatek matematiky, se kterou hrdě válčím a prohrávám XD I když pořád to mám naštěstí dostatečně daleko xD

Ach, Vivien, my se známe, že? Vítej, vítej mezi námi! Ráda tě tu vidím ;-)

Zajímavý člověk, nádherný avatar. Vítej zde! Snad budu mít tu čest poznát tě v naší snílkovské RPG

Tvůj blog jsem již pár krát navštívila a zaujal mě design s obrázkem od Victorii Francés *doufá, že je to ten stejný blog*
Ten, co máš teď vypadá taky strašně pěkně

Děkuji za milé přivítání
Berenika: mě sem tam vůbec nelíbí(chodím do Plzně). Učení je dost a navíc nám pořád cpou že chodíme na prestižní školu. No začínám na to mít alergii. Ale to se školu od školy liší.

Do Plzně bych opravdu nechodila, mám ji daleko.
Ale díky. Já si to rozhodně rozmyslím xD Hodlám se přinejlepším někde zarovnat v knihovně a studovat obor Knihkupec nebo Knihovník xD Minimálně sen to je xD

O něčem podobném jsem uvažovala, ale odradila mamka. No ale brala bych to jako brigádu

Ukážka ma úprimne zaujala Má to aj nejaké predtým a potom, alebo je to celok?
S komunikáciou sme na tom podobne a zoznamovanie mi je tiež občas vyčítané, čo už

Any: je to celé, ale možná to někdy v budoucnu rozšířím